Portheimka – barokní letohrádek na Smíchově

Portheimka je chráněná kulturní památka s pohnutou historií. Kilián Ignác Dientzenhofer ji roku 1728 postavil pro sebe a svou rodinu. Později tu byla společenská centra, továrna na cikorku i továrna na kartoun.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá barokní architektura a řemeslo. Fasádu zdobí sochy Antonína Brauna. Uvnitř se dochovala freska Bakchanálie od Václava Vavřince Reinera z roku 1729.

Hodí se i těm, kdo rádi sledují proměny budov v čase. Dům přežil dědické spory, požár z roku 1872 i zboření jižního křídla. V devadesátých letech prošel rekonstrukcí. Dnes ho využívá městská část Praha 5 k výstavní činnosti.

Je to dobrá zastávka při procházce Smíchovem. Přilehlá zahrada se dochovala jen zčásti. Připomíná ale, jak rozsáhlé pozemky k letohrádku kdysi patřily.

Letohrádek stojí při Plzeňské silnici. Je to barokní stavba z roku 1728. Na průčelí uvidíte pískovcovou výzdobu od Antonína Brauna: poprsí římských imperátorů na atice a dvě alegorické ženské busty, Den a Noc. Jsou to kopie. Originály přemístili v 70. letech do Národní galerie v Praze. Dvě chybějící busty imperátorů najdete v parku Klamovka.

Uvnitř ústředního sálu je v oválném poli klenby freska Bakchanálie. Maloval ji Václav Vavřinec Reiner. Kolem dveří zůstaly zbytky ornamentální dekorace. Ostatní malby zničil požár v roce 1872.

Budova několikrát změnila účel. Hrabě Buquoy tu v rokokové zahradě nechal postavit skleníky pro exotické rostliny. V zimě se tu konaly plesy, v létě zahradní slavnosti. Od roku 1804 tu stála továrna na cikorku. Bratři Porges von Portheim si roku 1830 postavili na polovině zahrady továrnu na kartoun.

Ve 20. století dům patřil státu. Od roku 1963 v něm sídlil Svaz českých výtvarných umělců s galerií Galerie D. Po rekonstrukci ho převzala Praha 5. V letech 2017–2022 tu byla expozice skla, která v roce 2022 skončila. Od roku 2023 se prostory znovu využívají k výstavám.