Zámek Jičíněves: barokní sídlo Šliků nad rybníkem

Zámek Jičíněves je dobrý důvod k zastavení, když projíždíte Jičínskem a zajímá vás barokní architektura. Stojí na kopci a je vidět zdaleka. Postavit ho nechal v letech 1715–1717 František Josef Šlik. Rod Šliků získal panství po smrti Albrechta z Valdštejna v roce 1634.

Příběh budovy je dlouhý. Zámek sloužil jako lovecký, od roku 1918 i jako rodinné sídlo. Po roce 1948 byl majetek vyvlastněn a objekt využívaly vzdělávací instituce. V roce 1992 se vrátil Šlikům.

Hodí se pro milovníky památek, fotografy a ty, kdo rádi skládají do jednoho výletu několik zámků. Blízko jsou Milíčeves, Volanice, Vokšice i Kopidlno.

Počítejte s tím, že zámek není přístupný veřejnosti. Prohlédnete si ho zvenčí a z okolí. Pokud chcete interiéry, vyberte si jiný cíl v okolí, třeba zámek Jičín.

Uvidíte hlavní budovu s přibližně čtvercovým půdorysem. Má tři patra a mansardovou střechu s věžičkou uprostřed. Na západní roh navazuje jednolodní kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. Přistavěna byla v roce 1730 a později se rozšiřovala, v letech 1827–1830 a znovu v roce 1911. Vedle ní stojí jednopatrové severozápadní křídlo.

Ve svahu před jihozápadním průčelím jsou hospodářské budovy. Severovýchodně od zámku se dochoval přízemní empírový pavilon. Jeho autorem je snad Heinrich Koch. V areálu dříve sídlila také panská správa.

Zámek obklopuje krajinářský park z 19. století o rozloze 8,8 ha. Rozkládá se na západ, sever i východ od budovy. V roce 1825 v parku vznikla empírová Oranžerie. Jižně od zámku leží dvouhektarový Zámecký rybník.

Mezi Jičíněvsí a zámkem v Kopidlně vedla kdysi téměř 7 km dlouhá cesta lemovaná alejí topolů. Šlikové oba zámky užívali střídavě.

Vnitřní prostory ani areál nejsou určeny k prohlídkám, takže počítejte s pohledem zvenčí.