Zřícenina hradu Veliš u Jičína

Veliš nenabízí zachovanou architekturu. Nabízí kopec a příběh, který se na něm odehrál. Hrad pravděpodobně postavil Václav II. a písemně se poprvé uvádí roku 1316. Vlastnili ho Jan Lucemburský, Vartenberkové, Albrecht z Valdštejna, Jiří z Poděbrad i Šlikové.

Od roku 1500 se tu po dobu sta let uchovávala basilejská kompaktáta. Právě to oslovLí ty, kdo se zajímají o české dějiny.

Místo se hodí lidem, kteří mají rádi tiché zříceniny a rádi si představují, jak věci kdysi vypadaly. Je vhodné pro pěší výlet z Jičína nebo jako doplněk k návštěvě okolních zámků. Počítejte s tím, že neuvidíte rozsáhlé zdi.

Hrad zbořili z císařského rozkazu roku 1658. Největší škody ale napáchal až čedičový lom v 19. století. Veliš tak připomíná i to, jak snadno může památka zmizet. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Nečekejte hradní prohlídku. Na vrcholu kopce uvidíte jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce. Pevně srůstají s čedičovým podložím. Najdete tu také nejasně vyznačenou přístupovou cestu a terasovitě upravený jižní vrchol.

Aby se vám zříceninu dařilo číst, vezměte si na pomoc starší vyobrazení. Podle jedné kresby stála zhruba uprostřed komplexu velká hranolovitá věž se sedlovou střechou a cimbuřím. Na západě a východě k ní přiléhaly paláce zakončené menšími věžemi. K východní věži patřila kaple. Na severu byla předsunutá pevnostní budova s ochozem a střílnami. Cestu k západní bráně chránily palisády.

Stavebně hrad naposledy upravil koncem 16. století majitel Vilém Trčka z Lípy. Úpravy byly výrazné, ale už se nic dalšího nepřidalo. Za třicetileté války Švédové hrad neúspěšně obléhali. Roku 1658 ho nechal císař zbořit, aby nepadl do rukou nepřátel. Podle údajů byl tehdy už velmi zpustlý a opuštěný.

Zkázu dokončil čedičový lom, který tu fungoval už na počátku 17. století. V 19. století se rozšířil a zříceninu zasáhl nejvíc. Dnes proto přicházíte hlavně za atmosférou kopce, nad kterým leží obec Veliš, a za představou, co tu dřív stálo.