Zámek Jičín na Valdštejnově náměstí

Zámek Jičín je kulturní památka a největší budova na jičínském náměstí. Jeho příběh je plný zvratů. Začali ho Trčkové z Lípy, dostavět ho chtěl Albrecht z Valdštejna a dnešní podobu dostal po několika požárech.

Zajímavý je pro ty, kdo mají rádi dějiny. Vidíte tu stopy renesance, baroka i klasicismu. Zámek pamatuje také výbuch střelného prachu z roku 1620, při kterém zahynulo 41 osob. Příčina výbuchu nebyla objasněna.

Zaujme i milovníky velké politiky. V roce 1813 se tu setkali zástupci pruského krále, ruského cara a rakouského císaře. Jednali o společném postupu proti Napoleonovi. Ještě téhož roku byl Napoleon poražen v bitvě u Lipska.

Zámek stojí přímo na náměstí, takže ho při procházce centrem města nepřehlédnete. Vezměte s sebou zájem o architekturu a chuť číst příběhy z průčelí.

Zámek uvidíte hned z Valdštejnova náměstí. Průčelí lemuje dvanáct arkádových pilířů a dva klasicistní trojúhelníkové frontony. Dnešní tvář fasády vznikla při klasicistní opravě po požáru v roce 1809.

Západní křídlo je nejstarší. Trčkové z Lípy ho zřídili po roce 1487 spojením tří patrových panských domů. Rozdíly ve výšce sklepů a chodeb dodnes prozrazují, že šlo původně o tři samostatné stavby.

Smiřičtí ze Smiřic tu v letech 1608 až asi 1616 postavili renesanční sídlo s arkádovým nádvořím. Po bitvě na Bílé hoře získal většinu jejich majetku Albrecht z Valdštejna. Nová výstavba pokračovala v letech 1625–1633. Vedli ji Andrea Spezza a Nicolò Sebregondi za účasti Giovanni Battisty Pieroniho. Kvůli stavbě padlo šest domů až k městským hradbám. Na jižní straně přibyly konírny, jízdárna a zbrojnice, ty ale už nebyly opraveny.

Zámek později poškodily další požáry, třeba v letech 1681 a 1768. Přestavbu po roce 1768 navrhl stavitel Filip Heger. Z původních interiérů se dochoval jediný: konferenční salon, kde se v roce 1813 jednalo proti Napoleonovi. Trauttmansdorffové zámek v roce 1936 prodali městu Jičínu.