Zámek Kopidlno: bývalá tvrz a park se skleníkem

Kopidlno vás zaujme, pokud rádi čtete dějiny z architektury. Zámek vyrostl z vodní tvrze rodu Kopidlanských z Kopidlna. V 16. století ho za Haugviců přestavěli na renesanční a později ho několikrát upravovali Šlikové. Každé křídlo tak patří jiné době.

Zajímavý je i areál kolem budovy. Je v něm anglický park a palmový skleník. Hodí se proto k procházce, nejen k pohledu na fasádu.

Příběh místa propojuje známá jména. Panství patřilo Albrechtu z Valdštejna a jeho Frýdlantskému vévodství. V roce 1638 ho získal Jindřich Šlik a Kopidlno se stalo hlavním sídlem rodu.

Zámek je od roku 1958 kulturní památka. Ocení ho milovníci historie, zahrad i botaniky. Počítejte s tím, že v budově sídlí Střední zahradnická škola Kopidlno.

Uvidíte zámek, který nese stopy několika staletí. Základem byla vodní tvrz chráněná valy a příkopy. První prokazatelná zmínka o ní pochází z kupní smlouvy z roku 1527, ačkoli tvrz byla nepochybně starší.

V polovině 16. století ji za Jana Haugvice přestavěli na renesanční zámek. Měl dvě křídla a nádvoří s arkádami. Za třicetileté války panství několikrát napadli Švédové. Po jejím skončení začal poškozený zámek přestavovat Jindřich Šlik. Pokračoval jeho syn František Arnošt. Využili původní dispozici z doby Haugviců a přistavěli jižní křídlo. Jeho vstup zdobí šlikovský erb.

Poslední zásadní zásah udělal Ervín Šlik. Přistavěl čtvrté, novorenesanční křídlo směrem do parku.

Právě park je druhým důvodem k návštěvě. Je anglický a patří k němu palmový skleník. Zámek dnes slouží škole, takže v areálu najdete místo, kde se zahradnictví učí.

Na zámku sídlili Šlikové a v okolí po sobě zanechali další stopy. František Josef Šlik přispěl k stavbě kostela sv. Jakuba Většího. Generál František Jindřich Šlik založil rozsáhlou oboru a u Mlýnce nechal postavit empírovou myslivnu podle projektu Heinricha Kocha.