Zámek Hustopeče nad Bečvou

Přijeďte, pokud vás zajímá renesanční architektura a řemeslné detaily. Zámek má čtvercový půdorys, vnitřní nádvoří a arkády se štíhlými sloupy. Fasády zdobí sgrafita. V kameni najdete i neobvyklý výjev, korunování krále zajíců.

Zámek nechal přestavět Karel ze Žerotína s manželkou Johankou Černčickou z Kácova. Stavěli ho italští kameníci a stavitelé usedlí ve Valašském Meziříčí. Příběh pokračuje přes Podstatské z Prusinovic až k rodu Baillou, který zámek držel do roku 1945.

Místo se hodí pro milovníky historie, fotografy detailů a všechny, kdo jedou po silnici I/35 směrem na Valašské Meziříčí a hledají krátké zastavení. Počítejte s tím, že expozice tu zatím není. Zámek si prohlédnete hlavně jako stavbu a jako kus moravských dějin.

Zámek stojí na jižním okraji městyse, kousek od hlavní silnice. Má dvě patra a čtyři křídla kolem pravoúhlého nádvoří. Tři starší křídla jsou renesanční. Čtvrtou stranu uzavírá nižší severní křídlo, které přibylo později a po roce 1740 prošlo úpravami za Jana Podstatského z Prusinovic.

Na nádvoří si všimněte arkád v přízemí i v prvním patře. Sloupy mají jónské hlavice a balustrády kuželovitého tvaru. V obloucích prostředních sloupů západního traktu jsou erby Žerotínů a Černčických. Průčelí a nádvoří zdobí psaníčková sgrafita, severní křídlo zase reliéfy s porokokovou ornamentikou.

Z barokních úprav zůstala šindelová mansardová střecha a dvouramenné schodiště z průjezdu k arkádám v prvním patře. V přízemí západního křídla je kaple vysvěcená roku 1758. V zámku je také náhrobek Viktorína ze Žerotína, který zemřel roku 1611.

U zámku býval okrasný sad, ze kterého se v první polovině 19. století stal přírodní krajinářský park. Zámek patřil Valašskému muzeu v přírodě a v roce 2001 ho převzal Úřad městyse. Expozice tu zatím není.