Hranická propast: nejhlubší zatopená jeskyně světa

Hranická propast je zvláštní tím, co nevidíte. Suchá část sahá do hloubky 69,5 m. Pod ní leží Hranické jezírko a pod hladinou se propast noří dál. Naměřená hloubka zatopené části je 450 m a dno nikdo nenašel. Celková potvrzená hloubka je víc než 519,5 m. Podle zjištění z roku 2020 může zatopená část sahat až do 1 km.

Hodí se vám, pokud vás zajímají rekordy, geologie a krasové jevy. Nemusíte být odborník. Stačí zvědavost a chuť přemýšlet, co se skrývá pod vodou.

Propast je součástí národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic. Krasové jevy, třeba závrty, uvidíte i v jejím těsném okolí. Je to dobrý cíl pro ty, kdo rádi chodí po přírodě.

Hned vedle jsou veřejnosti přístupné Zbrašovské aragonitové jeskyně. Obě místa proto snadno spojíte do jednoho výletu.

Propast má tvar elipsy a táhne se od jihovýchodu k severozápadu. V nejdelším místě měří přibližně 110 metrů, v nejširším asi 50 metrů. Na dně leží Hranické jezírko, které zakrývá zatopenou část.

Jezírko je jen začátek. Pod hladinou jde o poměrně členitý krasový systém. V hloubce 48 metrů pod hladinou se dá po překonání sifonu Zubatice vystoupat do suchých jeskyní. Jmenují se Rotunda suchá, Nebe I–III a Monika. Odborníci v nich průběžně měří teplotu vody i vzduchu.

Rotunda suchá je známá jako hnízdiště netopýrů. Dostávají se do ní velmi úzkým průlezem z prostoru jezírka. Musejí přitom překonat asi 7 metrů skalního masivu. Jejich výskyt sledují odborníci z Biologického ústavu Akademie věd ČR.

Do podzemí se nepodíváte. Tam sestupují jen speleopotápěči.

Historie měření je dlouhá. První zprávy o pokusech změřit hloubku jsou z roku 1580. Učitel Václav Šindela měřil v letech 1900 až 1902 a naměřil −36 metrů. Metoda ale nebyla vhodná, protože dno tunelu pod jezírkem šikmo klesá. V roce 1961 se Bohumír Kopecký ponořil do šesti metrů. Dne 12. října 2014 naměřil Krzysztof Starnawski pomocí sondy hloubku zatopené části 384 metrů. Největší hloubka, které dosáhl potápěč, je 225 metrů.