Zbrašovské aragonitové jeskyně u Teplic nad Bečvou

Tyto jeskyně vznikly jinak než většina českých. Formovala je teplá minerální voda s vysokým obsahem oxidu uhličitého, která vystupovala z hlubin. Hydrotermální krasová oblast takového typu je podle popisu evropsky významná a v Česku nemá obdoby.

Jeskyně patří mezi 14 veřejnosti zpřístupněných jeskyní v zemi. Dohromady jich je známo téměř 4000, takže jde o výjimečnou možnost podívat se pod zem.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá geologie a příroda. Příběh objevu osloví i děti: dva bratři sestoupili do propasti a po pádu čekali osm hodin ve tmě.

Místo se hodí také k delšímu výletu. Jeskyně leží uprostřed lázeňského lesoparku a v blízkosti je Hranická propast, nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě. Dobře se tu spojí podzemí, procházka lesem a další zastavení v Hranickém krasu.

Jeskyně leží na levém břehu Bečvy, v nadmořské výšce 250–310 metrů. Chráněné území zahrnuje nejen podzemí, ale i okolní les s přírodně blízkou skladbou dřevin.

Prohlídková trasa vede podzemím, které objevili v prosinci 1912 dělníci z lomu Na Baránce. Z pukliny tehdy stoupal sloup teplého vzduchu. Bratři Čeněk a Josef Chromí ji rozšířili a v lednu 1913 sestoupili 42 m hlubokou propastí. Dnešní Objevitelský komín v Jurikově dómu je právě touto původní puklinou.

Další prostory pak odkrývali členové Sboru dobrovolných zbrašovských havířů ve volném čase. Prorazili pohodlnější vchod od Bečvy a zavedli elektrické osvětlení. Veřejnosti se jeskyně otevřely v roce 1926.

V letech 2002–2005 prošla trasa generální rekonstrukcí. Modernizovala se i elektroinstalace. Z chodeb a dutin odvezli velké množství sutě z dřívějších úprav, takže některé části získaly původní podobu.

Nad zemí uvidíte lázeňský lesopark, který se upravoval od 16. století. Stojí v něm provozní budova jeskyní, kaplička svatého Peregrina, veřejné zřídlo Kropáčova pramene a vila Ladislava Říhovského, kulturní památka. Počítejte s tím, že odpočívadla, cesty a zábradlí jsou v zanedbaném stavu.