Zámek Kelč: renesanční sídlo biskupů na Valašsku

Kelečský zámek má příběh, který se vymyká očekávání. Olomoučtí biskupové ho nechali nákladně přestavět, ale trvale v něm nebydleli. Sloužil jako sídlo správy panství. Biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu se tu zastavoval jen při občasných vyjížďkách na Hukvaldy.

Areál je kulturní památkou od 3. května 1958. Patří Zlínskému kraji a sídlí v něm Odborné učiliště Kelč. Je to tedy živé místo, ne muzejní kulisa. Počítejte s tím, že jde o školní areál.

Zajeďte sem, pokud vás baví architektura a dějiny panství. Ocení ho:

• milovníci renesančních a barokních staveb,
• fotografové, které zaujme věž a bosáž na nádvoří,
• ti, kdo objíždějí okolní zámky, rozhledny a hrady.

V okolí leží další zámky, rozhledny i zříceniny. Snadno z nich složíte celodenní výlet.

Uvidíte volně stojící trojkřídlou budovu o dvou poschodích. Spolu s jižní hospodářskou přístavbou obklopuje obdélníkové nádvoří. Nejvíc zaujme šestipatrová hranolová věž se schodištěm. Vystupuje z východního křídla a podpírají ji mohutné pískovcové opěráky.

Fasády na straně nádvoří zdobí bosáž, která člení celé přízemí. Okna mají jednoduché kamenné šambrány. Okna prvního patra, obrácená do nádvoří, sedí v místech zazděných arkád. Nad vjezdem do areálu hledejte biskupský znak Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. V některých vnitřních prostorech se dochovaly valené klenby s výsečemi. Ostatní místnosti mají ploché stropy.

Za stavbou stojí dlouhý příběh. Na jejím místě stála gotická tvrz, kterou patrně po polovině 15. století postavili páni z Heršic. V 80. a 90. letech 16. století ji biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic proměnil v rozsáhlý renesanční zámek. Povolal italského stavitele Jakuba Vlacha a kroměřížské kameníky. Za třicetileté války zámek utrpěl a švédští vojáci ho naposledy vyrabovali v březnu 1647.

Barokní úpravy proběhly v letech 1666–1668. Zámek v roce 1742 vyhořel. Od roku 1925 sloužil jako ústav pro duševně nemocné děti a od roku 1951 v něm sídlí odborné učiliště.