Zámek Starý Jičín: barokní budova přestavěná na školu

Tohle není zámek, kde projdete sály s nábytkem. Je to místo pro ty, kdo rádi čtou v krajině příběhy proměn. Barokní sídlo z let 1724–1726 dnes vypadá jako běžná budova. O to zajímavější je zjistit, co se s ním stalo.

Dobře poslouží lidem, které zajímá historie šlechtických rodů. Nejdřív Zenové z Danhausenu, později Seilernové. Panství kvůli dluhům změnilo majitele a v roce 1875 ho koupily čtyři obce: Starý Jičín, Vlčnov, Jičina a Kojetín. Za 2500 zlatých.

Hodí se i jako zastávka při procházce za nedalekým hradem. Zříceninu hradu i kostel sv. Václava máte hned vedle, takže návštěvu zámku snadno spojíte s okruhem po obci.

Čekejte střízlivý pohled zvenku. Kdo si předem přečte, jak budova dříve vypadala, uvidí víc. Na zámeckou minulost dnes upomíná jen korunní římsa a několik klenutých místností uvnitř.

Budovu najdete v obci Starý Jičín, pod Starojickým kopcem. Nad ní se zvedá zřícenina hradu, vedle stojí kostel sv. Václava. Z původního zámku zůstalo málo.

Antonín Kašpar Zeno z Danhausenu ho nechal postavit v letech 1724–1726. Byla to nevelká jednopatrová barokní stavba s venkovním schodištěm. Římsy zdobila balustráda a alegorické sochy. Zařízení sem přenesli z hradu. Krytá pavlač spojovala zámek s kostelem.

Kolem se rozkládala zahrada. Stály v ní plastiky svatých od hranického sochaře Gallaše, u vjezdu z aleje směrem k arendě. U panského skleníku byla malá fontána.

Po Zenech panství zdědili další příbuzní. Zadlužený Sebastián Zeno ho musel prodat. V roce 1772 ho koupil hrabě Kristián August Seilern-Aspang. Maxmiliána Wurmbrandtová-Seilernová byla poslední příslušnicí rodu, která tu pobývala delší dobu.

Po přestavbě na školu zmizely barokní fasády, štuky, schodiště i balustráda. V interiérech byly zničeny nástěnné malby a vytrhány parkety. Odstraněny byly i sochy ze zahrady. Dnes poznáte jen korunní římsu a několik klenutých místností.