Zámek Církvice v okrese Kolín

Církvice nejsou velkolepé panské sídlo. Je to skromný zámek, na kterém uvidíte, jak fungovalo venkovské panství. Nejdřív sloužil klášteru, potom soukromým majitelům a nakonec úředníkům velkostatku.

Příběh začíná u poplužního dvora. Jeho existence je doložena na začátku patnáctého století. Vesnici koupil Sázavský klášter a po roce 1713 tu nechal postavit dům pro své úředníky i pro případný pobyt mnichů. Později z něj vznikl malý zámek s kaplí.

Zastavte se tu, pokud vás zajímá venkovská architektura a proměny jednoho místa napříč staletími. Hodí se pro milovníky památek, kteří rádi objíždějí menší objekty.

Zámek je kulturní památka. Chráněný je i špýchar s čp. 87 a úsek ohradní zdi. V okolí navážete Zásmuky, Sázavský klášter nebo hrad Pirkštejn.

Uvidíte jednopatrovou budovu na obdélníkovém půdorysu s mansardovou střechou. Na jižní straně z ní vystupuje kněžiště někdejší kaple. Je to nejnápadnější stopa po tom, že tu bylo i malé bohoslužebné místo.

Ze starého vrchnostenského domu se dochovala jen část obvodového zdiva. Dnešní podobu zámek získal přestavbou, když dvůr přešel do světských rukou. Stalo se to roku 1772, kdy opat Leandr Kramář prodal dvůr Františku Posseltovi. Od něj ho v roce 1783 (nebo 1784) koupil Emanuel Zádubský ze Šontálu.

Pak se majitelé střídali. V letech 1814–1872 patřil zámek rodu hrabat z Rummerskirchenu. V roce 1889 koupil velkostatek hrabě Leopold ze Šternberka a připojil ho k Zásmukám. Budovu poté využívali šternberští úředníci.

Hospodářský dvůr se při pozemkové reformě v roce 1926 rozparceloval. Po roce 1945 sloužil zámek jako sklad kolínského okresního národního výboru.

Kromě hlavní budovy chrání památkáři také špýchar s čp. 87, dochovaný úsek ohradní zdi a příslušné pozemky. Při prohlídce si všímejte právě těchto doplňků. Dohromady ukazují, jak vypadal hospodářský dvůr s panským domem.