Hrad Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou

Pirkštejn je hrad, u kterého se dobře čte příběh české šlechty. Založil ho ve 14. století Jindřich z Lipé. Později ho drželi páni z Pirkštejna a od nich dostal dnešní jméno. Z tohoto rodu pocházel Hynce Ptáček z Pirkštejna, významný politik doby po husitských válkách. Zemřel v Ratajích 27. srpna 1444 a je pochovaný v kostele svatého Matouše.

Zajímavý je i stavebně. Patří mezi pokročilejší hrady bergfritového typu. Ostrožnu chránil šíjový příkop, volně stojící okrouhlý bergfrit a hradba.

Počítejte s omezením. Hrad je v majetku církve a od roku 2015 ho má pronajatý pražský kavárník Ondřej Kobza. Veřejnosti je až na výjimky nepřístupný. Uvidíte ho tedy hlavně zvenku.

Hodí se těm, které zajímají dějiny panských sídel a středověká obrana. V Ratajích navíc najdete druhý hrad, přestavěný na zámek.

Hrad stojí v jihozápadní části ratajské ostrožny. Od městečka ho odděloval šíjový příkop. Předhradí zřejmě neměl, protože těsně navazoval na zástavbu.

Za příkopem volně stojí okrouhlý bergfrit. Obepíná ho plášť hradby. Z jejího ochozu bylo možné hlídat kulisovou bránu. V nejlépe chráněné zadní části ostrožny stojí palác. V každém patře měl tři místnosti. Níže ve svahu ho obklopoval parkán. Po obou stranách nádvoří stály hospodářské budovy. Část z nich se dochovala.

Dějiny hradu souvisejí s druhým ratajským hradem. Oba založil v první třetině 14. století Jindřich z Lipé. První písemná zmínka o nich je z roku 1346. Páni z Lipé drželi Pirkštejn do poloviny šedesátých let 14. století. Pak ho získali páni z Pirkštejna. Dali mu jméno podle svého rodového hradu Sloupu, německy Bürgstein.

Pirkštejn byl sídelním hradem do 16. století. Tehdy Malešičtí z Černožic přestavěli horní hrad na renesanční zámek. Dolní hrad zůstal udržovaný. V roce 1627 ho poškodilo selské povstání a byl opuštěn. V letech 1713–1724 ho přestavěli na faru se zvonicí.

Dovnitř se obvykle nedostanete. Hrad je až na výjimky uzavřený.