Zámek Rataje nad Sázavou: hrad přestavěný na zámek

Rataje nad Sázavou ukazují, jak se jedna stavba proměňovala po staletí. Hrad vznikl ve třináctém století. V šestnáctém století ho přestavěli na renesanční zámek a okolo roku 1672 dostal barokní úpravy. Gotické zdivo se přesto dochovalo.

Od roku 1966 je zámek kulturní památkou. Ocení ho hlavně lidé, které zajímá architektura. Na jednom místě uvidíte hrotitou klenbu, štukové rámy i arkádové chodby.

Příběh místa je také příběhem šlechtických rodů. Na Ratajích se vystřídali páni z Lipé, páni z Pirkštejna, rod Malešických z Černožic, Talmberkové, Kinští a Lichtenštejnové. Hynce Ptáček z Pirkštejna tu roku 1444 zemřel.

Hodí se také tomu, kdo chce spojit prohlídku památky s muzeem. V zámku sídlí Muzeum středního Posázaví. Jen kousek odtud stojí druhý ratajský hrad, Pirkštejn. Vezměte si proto pohodlnou obuv a počítejte s delší procházkou.

Zámek stojí v městysi Rataje nad Sázavou v okrese Kutná Hora. Má trojkřídlou dispozici. Každé křídlo patří jiné době.

Nejstarší je severní křídlo. Zůstalo v něm zdivo původního gotického hradu. V přízemí si prohlédněte hrotitou valenou klenbu a hrotitá okénka. Hrad měl nejspíš čtverhrannou dvojdílnou dispozici a malé předhradí na straně městečka. Později tam vyrostly renesanční budovy upravené na pivovar. Z východu a západu hrad chránily příkopy.

Jižní křídlo je renesanční. Je v něm sál zaklenutý neckovou klenbou se štukovými rámy. Do dvora se v přízemí otevírá sedmi oblouky pilířových arkád. Ty nesou otevřenou chodbu v prvním patře.

Zbylá dvě křídla jsou barokní. Mají arkády v přízemí a částečně i v prvním patře. Barokně zámek z větší části přestavěl František Maxmilián z Talmberka. Pak už se jádro zámku výrazněji nepřestavovalo.

Uvnitř sídlí Muzeum středního Posázaví. Na zámku se po roce 1764 drželi Lichtenštejnové, a to až do roku 1933.