Strahovský klášter v Praze: knihovna a dějiny od roku 1143

Na Strahově se v jednom areálu potkává několik století české historie. Je to národní kulturní památka a nejstarší premonstrátský klášter v zemi.

Přijeďte, pokud vás zajímají knihy. Součástí kláštera je Strahovská knihovna a také obrazárna. Sídlí tu i Památník národního písemnictví.

Hodí se i těm, kdo mají rádi architekturu. Uvidíte stopy románské baziliky, gotických úprav, renesanční a barokní přestavby. Na stavbách pracovali architekti Giovanni Domenico Orsi a Jan Baptista Mathey.

Zaujme i příběh samotného místa. Klášter vypálili husité, vyrabovali ho Švédové a komunisté ho roku 1950 zavřeli. Konvent byl obnoven po roce 1990.

Strahov se dobře spojí s procházkou po Hradčanech. Několik dalších klášterů, galerií i Petřínská rozhledna je od něj do 0,7 km.

V areálu uvidíte klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Původně byla románská, z druhé poloviny 12. století. Po požáru roku 1258 ji přestavěli goticky. Další velká úprava přišla v letech 1601–1605 za opata Jana Lohelia. Tehdy stáhli příční loď a staré věže průčelí a postavili nové.

K severní boční lodi patří kaple. Původně byla zasvěcená svaté Voršile, dnes svatému Norbertovi. Jeho ostatky sem roku 1627 převezli z Magdeburku.

Slavná je Strahovská knihovna. Její Teologický sál nechal postavit Giovanni Domenico Orsi. Na průčelí Filosofického sálu pracoval koncem 18. století Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Knihovnu poznamenala i válka: roku 1648 odvezlo švédské vojsko velkou část jejích fondů.

Pozornost si zaslouží také klášterní budovy. Kolem čtvercového rajského dvora vede ambit zaklenutý 32 poli křížové klenby. Budovu opatství barokně upravil Jan Baptista Mathey po roce 1682.

Při rekonstrukci pro Památník národního písemnictví v letech 1950–1953 se ukázalo, že velké části románské stavby se zachovaly až do výše prvního patra. Roku 1613 byla také založena Opatská zahrada.