Pražská Loreta na Hradčanech

Pražská Loreta spojuje poutní místo, barokní architekturu a sbírku liturgických předmětů. Kaple vznikla podle legendy o domku Panny Marie z Nazaretu. Stavba začala v roce 1626 a vysvěcena byla 25. března 1631. Zaplatila ji hraběnka Benigna Kateřina z Lobkovic.

Přijeďte, pokud vás zajímá barokní umění. Na průčelí pracoval Kryštof Dientzenhofer a dokončil je Kilián Ignác Dientzenhofer. Sochy, balkon i věž se zvonohrou si prohlédnete už z náměstí.

Hodí se také těm, kdo chtějí vidět klenotnici. Podle popisu je po Svatovítském pokladu druhou nejcennější chrámovou klenotnicí v České republice. Vystaveny jsou zejména barokní zlatnické památky, relikviáře, kalichy a monstrance.

Areál je kulturní památka. Spravují ho kapucíni, stejně jako od počátku samotnou kapli. Návštěvu snadno spojíte s další procházkou po Hradčanech, protože okolí je plné klášterů a galerií.

Začnete na Loretánském náměstí. Hlavní průčelí se obrací na západ. Je vrcholně barokní, má tři štíty a věž se zvonohrou. Na bočních štítech stojí sochy Panny Marie a archanděla Gabriela. Před průčelím je terasa se zábradlím, na kterém andílci nesou kartuše s výjevy ze života Panny Marie. Část soch tvoří novodobé kopie. Originály jsou v Lapidáriu Národního muzea.

Za vstupem se otevře nádvoří s travnatou částí. Stojí v něm dvě kašny. Jedna zobrazuje Krista vítězného mezi apoštoly, druhá Nanebevzetí Panny Marie. Uprostřed je loretánská kaple, tedy Svatá chýše. Její fasádu zdobí kamenné články, sochy starozákonních proroků a výjevy z legendy o přenesení domku. Na hlavním oltáři je soška Loretánské černé madony a stříbrné reliéfy. Stěny nesou fragmenty maleb, podobně jako v italském Loretu.

Kolem chýše vedou ambity z počátku 18. století. Mají obrazy svatých patronů proti nemocem a utrpení, mezi nimi sv. Markétu Antiochijskou a sv. Otýlii. V rozích jsou kaple. Známá je kaple Extáze svatého Františka s obrazem Petra Brandla. Najdete i kapli Panny Marie Bolestné se sochou ukřižované svaté Starosty. Podle legendy jí na protest proti sňatku narostl plnovous.

V prvním patře ambitu je od počátku 20. století vystavena část sbírky votivních a liturgických předmětů. Patří k ní relikviáře, kalichy a monstrance.