Nový hrad u Kunratic – zřícenina hradu krále Václava IV.

Tady skončil život krále Václava IV. Hrad nechal postavit roku 1411 a rád sem jezdil odpočívat, ještě než byl dokončený. Podle kronik tu 16. srpna 1419 zemřel, dva týdny po zprávě o pražské defenestraci. Ta se stala začátkem husitské revoluce.

Z hradu zbylo málo. Uvidíte skromné zbytky zdí obdélného paláce a pravděpodobné věže. V předhradí jsou stále patrné husitské valy z doby obléhání.

Místo oceníte, když:

• chcete stát tam, kde se psaly české dějiny,
• hledáte krátký výlet do lesa, a přitom zůstáváte v Praze,
• chodíte po značených trasách,
• zajímá vás, jak vypadá středověký hrad po sanaci.

Vstup je celoročně volný. Cesta vede po modré turistické značce. Čekejte lesní zříceninu, ne zámek s prohlídkou.

Hrad stojí na lesnaté ostrožně, kterou obtéká Kunratický potok. Původně ho tvořily dva paláce a hranolová věž se dvěma branami. Neopevněné předhradí oddělovala od hradu další hradba s příkopem.

Dnes uvidíte jen nízké zbytky. Dochovaly se pozůstatky obdélného paláce a pravděpodobně věže s břitem. Předhradí si drží husitské valy z obléhání. V lednu 1421 Pražané hrad dobyli a vypálili. Žádný panovník ho už neobnovil a kámen se později rozebíral na okolní stavby. Od roku 1735 do konce 18. století tu stála kaple sv. Jana Nepomuckého. Před koncem 19. století nechala správa kunratického velkostatku zbylé obvodové stěny srovnat do úrovně sklepů, aby hrad nelákal pražské výletníky.

V letech 2012 až 2013 proběhla sanace. Vykáceli stromy, které narušovaly zdivo, zdivo částečně doplnili a staticky zajistili. Přes šíjový příkop vznikl nový dřevěný most. Práce skončily v září 2013.

V padesátých letech 20. století tu dělalo výzkum Národní muzeum. Nalezená kamenná krbová římsa je od roku 1958 vystavena v Lapidáriu Národního muzea v Praze. Sbírka nálezů zahrnuje keramiku, kovy, šipky i sekery z doby dobytí hradu.

Od roku 1934 vede přes zříceninu přespolní běh Velká kunratická. Výstup k hradu je podle závodníků nejtěžší část trati.