Dominikánský dvůr v Braníku: barokní areál v Praze

Dvůr patří k málo budovám, které v Braníku připomínají dobu před novodobou zástavbou. Dominikáni od svatého Jiljí tu spravovali majetek od roku 1625. V roce 1626 založili pivovar.

Zajímavý je i pozdější osud areálu. Pivovar koupil spolek pražských sládků, pak tu bylo kino Eden a řemeslné dílny. V padesátých letech hrozilo zboření. Zachránil ho zápis na seznam památkově chráněných staveb.

Hodí se pro ty, kdo se zajímají o pražská předměstí, barokní stavby nebo dějiny rekatolizace po bělohorské bitvě. Ocení ho i fotografové architektury.

Počítejte s tím, že památka je ve špatném technickém stavu. Nejde o opravený zámek, ale o areál s vážnou minulostí. Údaje o přístupu dovnitř nemáme, před cestou si je ověřte.

Dvůr stojí na Branické 44. Podél severního průčelí vede ulice Jiskrova. Okolo je novodobá zástavba, takže barokní stavba působí jako ostrůvek mezi novějšími domy.

Původně měl areál čtyři křídla s arkádami. Do dneška se dochovala tři. Jižní část byla zbořena v roce 1969. Nejnápadnější je nárožní dvoupatrová věž se zvonicí z roku 1761. V jejím spodním podlaží byla kaple se štukovou výzdobou. Část štuků se zachovala. Kaple sloužila do roku 1899.

Budova prošla několika proměnami. Za třicetileté války Braník utrpěl značné škody, protože ho nechránily pražské hradby. Po válce dominikáni přestavěli hospodářský dvůr. Kresba z roku 1689 už ukazuje patrovou budovu, přestavba byla dokončena zřejmě až v roce 1761.

Od roku 1899 patřil dvůr spolku pražských sládků, který tu provozoval pivovar do roku 1907. Od roku 1919 do roku 1969 fungovalo v objektu kino Eden. Po válce tu sídlily drobné řemeslné dílny a později dvůr chátral.

Dnes patří hlavnímu městu Praze a spravuje ho městská část Praha 4. V roce 2019 městská část navrhla, aby ho magistrát převzal a opravil. Jako možné využití se zmiňovala waldorfská škola.