Galerie Opatov v Praze: polooficiální galerie let 1984–1992

Galerie Opatov patří do příběhu českého umění před rokem 1989. Nebyla to běžná výstavní síň. Vznikla jako polooficiální prostor pro výtvarníky, kteří nemohli vystavovat v síních pod kontrolou Svazu českých výtvarných umělců.

Zajímá vás nezávislá kultura za normalizace? Pak je to téma pro vás. Zakladatel Jaroslav Krbůšek přišel z prostředí Jazzové sekce. Galerii zřídil daleko od centra, tedy mimo největší pozornost stranických orgánů.

Příběh osloví milovníky moderního umění, studenty dějin umění i čtenáře, které zajímají disidenti a samizdat. Galerie dnes už nefunguje. Její činnost skončila na konci roku 1992.

Na tuto stránku se hodí přijít jako na pozvánku do historie. Seznámíte se s místem, kde se potkávali výtvarníci, teoretici, fotografové, literáti i disidenti. Seznam vystavujících obsahuje jména jako Karel Nepraš, Milan Grygar nebo Adriena Šimotová. Můžete ho použít jako východisko pro další hledání v knihách a sbírkách.

Galerie Opatov už nepořádá výstavy. Fungovala od prosince 1984 do konce roku 1992. Tato část proto popisuje, jak vypadala za svého působení.

Prostor vznikl v předsálí Obvodního kulturního střediska na Jižním Městě. Nebyl původně určen k výstavám. Sousedil s obvodní knihovnou, která tam provozovala Artotéku. Na stěnách visely schválené originály grafik, které si čtenáři půjčovali. Díky tomu mohly mít stěny občas prázdná místa a nikoho to nepřekvapilo.

Vernisáže byly hlavně setkáním. Scházeli se tu výtvarníci, teoretici umění, fotografové, literáti a disidenti. Vernisáže pečlivě fotografovala Hana Hamplová. Její soubor snímků dnes dokumentuje atmosféru těch let.

Program byl pestrý. V roce 1984 vystavoval Karel Nepraš. Později přišli například Milan Grygar, Jiří Načeradský, Stanislav Kolíbal, Jiří Kovanda nebo Olbram Zoubek.

Kulturní odbor MěNV Prahy 4 ale galerii dál hlídal. Některé vernisáže byly zároveň posledním dnem výstavy. Jiné úřady zakázaly. V roce 1986 šlo o výstavu Olgy Karlíkové a Aleše Veselého. V roce 1988 přišla řada na Tomáše Rullera. Jeho výstavu nahradila performance 8.8.88 poblíž galerie.

Galerie se během let nepatrně přejmenovávala. Začínala jako Galerie KS Opatov, později se jmenovala Galerie studio Opatov.