Korálové jeskyně u Klukovic v Praze

Tady uvidíte kus pražského krasu přímo ve svahu. Otvory jeskyní jsou vidět z vyhlídky nad bývalým koupalištěm. Jsou zbytkem původně pětipatrového jeskynního systému.

Místo ocení ti, koho zajímá geologie. Jeskyně vznikly ve zlíchovských vápencích. Vytvořila je prosakující voda, vrásové ohyby a zlomy. Dutiny leží ve výškách od 250 do 280 metrů nad mořem.

Zajímavé je i to, co se v nich našlo. Z jeskyní pocházejí pazourky a střepy z různých kultur, od eneolitu po Slovany. Sloužily také jako nouzová obydlí.

Hodí se pro pěší, kteří chodí Prokopským údolím a rádi se dívají na skalní útvary. Vezměte i děti, které zajímá, jak voda mění horninu. Počítejte ale s tím, že jde o menší dutiny ve svahu, ne o velkou prohlídkovou jeskyni.

Jeskyně nesou označení 3002 A–E a patří do krasové oblasti Prokopské údolí.

Jeskyně leží v erozní rýze na krasovém ostrohu. Stráň tvoří přibližně čtvrtkruhový klukovický skalní amfiteátr. Nad ním je Butovické hradiště, pod ním zaniklé koupaliště.

Z vyhlídky nad bývalým koupalištěm dobře uvidíte otvory všech pěti dutin. Dnes spolu nejsou propojené. Dříve je spojovaly šikmé chodbičky a svislé komíny. Ty jsou teď částečně nebo zcela zaplněné sutí.

Z pěti pater zůstala jen torza úzkých, přibližně vodorovných chodeb. Nejníže leží dutina 3002A, nejvýše dutina 3002E. Vchody mají výrazné portály. Mrazové zvětrávání jim časem dalo kuželovité rozšíření. Vstupy také ustoupily o 3 až 5 metrů, jak se odnášel materiál.

Průlezné části měřily podle údaje z roku 1979 dohromady 102 metrů. Původní systém měl délku nejméně 130 metrů. Za dávných dob odváděl vodu z plošiny hradiště do údolí Prokopského potoka.

V nejvyšší dutině jsou předkvartérní sedimenty. V nižších najdete mladokvartérní hlinitokamenité sedimenty a sutě. Nálezy z jeskyní patří do středního a mladého holocénu. Zkoumal je také Jaroslav Petrbok, který se věnoval i měkkýšům z těchto jeskyní.