Egerberk – zřícenina hradu u Klášterce nad Ohří

Egerberk je zřícenina hradu s pohnutou historií. První písemná zmínka je z roku 1317. Nálezy keramiky ale naznačují, že hrad mohl vzniknout už ve druhé polovině 13. století.

Majitelé se střídali často. Hrad patřil pánům ze Šumburka, Jindřichu Škopkovi z Dubé, rádci krále Václava IV., i Illburkům. Temný je příběh Wenda z Illburka: Vilém ze Šumburka se lstí zmocnil hradu a zajatého Wenda nechal umořit hladem.

Egerberk ocení ti, koho zajímá středověká architektura. Jindřich Škopek z Dubé hrad výrazně přestavěl, zvolil dvoupalácovou dispozici a rozšířil opevnění. Ze zbytků se dá vyčíst, jak hrad fungoval, od předhradí po hradní jádro.

Zřícenina je chráněná jako kulturní památka. Hodí se na výlet, který spojíte s dalšími hrady a zámky v okolí Klášterce nad Ohří.

Hrad stojí na výrazném výběžku Černého vrchu. Z původní stavby se dochovala část zdiva půlválcové věže, hradby hradního jádra a část opevnění druhého nádvoří. Většina zdiva pochází z přestavby Jindřicha Škopka z Dubé.

V sedle před hradem leželo předhradí. Zbyla z něj nádrž na vodu vytesaná ve skále. Do hradu se vstupovalo malou věží s vějířovitým předbraním. Za ní příchozí po mostě překonali příkop a došli k bráně v další věži, ke které přiléhala strážnice.

Cesta vedla mezi severní hradbou a hradním jádrem na první nádvoří. Obránci ji hlídali ze šestiboké věžice přistavěné k hradbě. Nádvoří na severovýchodě uzavírala hospodářská budova. Zachoval se z ní valeně zaklenutý sklep.

Odtud stoupala rampa k bráně do jádra, vestavěné do přízemí paláce. Brána se zavírala padacím mostem. Průjezd za ní se mírně rozšiřuje a ústí na druhé nádvoří. To odděluje hlavní palác s lichoběžníkovým půdorysem od menšího paláce s půlkruhovým půdorysem.

Oba paláce spojovala mohutná hradba. Vzniklo tak přibližně obdélníkové nádvoří, které v úrovni druhého patra obíhala pavlač. Hrad po roce 1587 přešel na Štampachy, ti ho nevyužívali a začal chátrat.