Křikava – zřícenina hradu nad Černívským rybníkem

Křikava je hrad bez turistického ruchu. Nestojí tu pokladna ani plot. Přijdete, projdete zbytky zdí a v klidu si je prohlédnete.

Místo ocení ten, koho baví číst v terénu. Na návrší se dají poznat stopy dvou stavebních fází. Starší vstup vedl branou na severu, mladší bránu přesunuli na jihozápad. Uvidíte i příkop, který stavitelé vysekali přímo do skály.

Hrad zmiňuje listina z roku 1357. Tehdy ho držel Hugo z Dornštejna s bratry. August Sedláček navrhl, že německý název Dornštejn patří právě Křikavě. Zanikla pravděpodobně během husitských válek.

Hodí se pro pěší turisty a milovníky zřícenin. Dobře poslouží i tomu, kdo si chce projít kratší odbočku ze zeleně značené trasy. Od roku 1963 je Křikava kulturní památkou, tak se ke zbytkům zdí chovejte šetrně.

Na nízkém návrší nad Černívským rybníkem najdete torzo jednodílného hradu. Dochovaly se části obvodového zdiva. Nečekejte věže ani sály. Spíš půdorys, který se musí přečíst ze země a z kamene.

Areál má tvar lichoběžníku. Opevnění ale nevede těsně po hraně terénu. Drží si od ní odstup a jeho půdorys je pětiboký. Na severovýchodě hrad chránil příkop vysekaný ve skále. Právě ten si můžete prohlédnout.

Podle odborníků tu před kamenným hradem stálo jednodušší sídlo s lehkou palisádou. Když pak postavili kamennou hradbu, plnila palisáda funkci parkánu. Hlavní stavbou starší fáze byla zahloubená budova v severozápadním nároží. Do hradu se tehdy vcházelo kulisovou branou na severu.

V pozdější fázi vznikla volně stojící obytná věž, takzvaný donjon. Na jihovýchodní straně stál dvouprostorový palác. Svou hmotou vystupoval před obvodovou hradbu. Brána se v té době přesunula na jihozápad.

K hradu se dostanete z Černívska. Odbočíte ze zeleně značené turistické trasy. Přístup je volný, informace o otevírací době ani vstupném nemáme, a nejspíš je ani nepotřebujete.