Dolní Nerestce – zámek v okrese Písek

Dolní Nerestce nejsou velkolepé sídlo. Je to menší venkovský zámek, který prošel několika přestavbami a později byl upraven na byty. Většinu slohových prvků tak ztratil.

Zajímavý je jinak. Uvidíte stavbu, na které jsou čitelné vrstvy času: renesanční původ, barokní úpravy a zásahy z první poloviny dvacátého století. Uvnitř se dochovaly klenuté prostory včetně kaple svaté Anny. Na severním průčelí zůstaly zbytky sgrafitové rustiky.

Zámek je spolu s objekty hospodářského dvora chráněn jako kulturní památka. Dvůr tvoří špýchar, stodola a kolna.

Hodí se lidem, kteří rádi čtou v architektuře a zajímají je příběhy šlechtických rodů. Deymové, Hrobčičtí z Hrobčic nebo Kořenští z Terešova tu všichni zanechali stopu v dějinách panství. Dobře zapadne do výletu po menších zámcích na Písecku. Nejbližší je Zámek Čimelice, ke kterému Nerestce dlouho patřily. Před cestou si ověřte, zda je možné zámek vidět zblízka. Ve vstupních údajích o tom nic není.

Zámek stojí ve vesnici Dolní Nerestce. Je to dvoukřídlá jednopatrová budova. Východní křídlo je starší a je podsklepené. Na severním průčelí se zachovaly zbytky sgrafitové rustiky, tedy původní fasádní výzdoby.

Uvnitř v přízemí najdete zaklenuté dvouramenné schodiště s křížově klenutými podestami. V západním křídle je kaple svaté Anny. Její prostor prochází oběma podlažími. Navazuje na ni místnost s hřebínkovou klenbou. Dříve zabírala celou hloubku křídla, později ji rozdělily příčky.

K areálu patří hospodářský dvůr. Stojí v něm špýchar, stodola a kolna. Všimněte si také kamenných ostění a parapetních říms oken, které jsou nejspíše barokní, i dochovaných dřevěných dveří a oken.

Za dnešní podobou stojí dlouhý příběh. Renesanční tvrz tu založil jeden z bratří Deymů. Po konfiskaci majetku koupila Nerestce roku 1630 Eva Plotová, rozená Deymová ze Stříteže. Roku 1679 je kvůli dluhům nuceně prodali Petru Ignáci Říčanskému z Říčan. Sídlo pak dostalo barokní úpravy. Roku 1719 ho koupil Karel Gottlieb z Bissingenu a připojil k Čimelicím. Od té doby přestal být vrchnostenským sídlem. Stavební úpravy v letech 1918 a 1946 z něj udělaly byty a zámek přišel o většinu slohových prvků.