Zámek Březnice: renesance na Zlaté stezce

Březnice je národní kulturní památka. Její renesanční podoba se dochovala neobvykle dobře. Pozdější majitelé už zámek upravovali jen dílčím způsobem.

Zámek stojí na místě gotické tvrze. Ta vyrostla u obchodní osady na Zlaté stezce z Pasova do Prahy. Uvidíte stavbu, na které se podepsalo několik šlechtických rodů: Zmrzlíkové ze Svojšína, Malovcové, Lokšanové, Jeníškové z Újezda, Kolovratové a Pálffyové.

Zajímavé je i to, co se tu odehrálo. V zámku se narodil arcivévoda Ondřej Rakouský, pozdější kardinál. Konala se tu také tajná svatba arcivévody Ferdinanda Tyrolského a Filipíny Welserové.

Místo ocení milovníci renesance a české šlechtické historie. Hodí se i pro ty, kdo rádi spojují prohlídku památky s procházkou parkem. Zámek spravuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Aktuální informace hledejte na webu zámku.

Zámecký areál s parkem leží východně od centra města. Hlavní budova nese renesanční tvář, kterou jí dala přestavba původní gotické tvrze. Hrad tu podle popisu vznikl nejspíš ve druhé polovině 13. století. Patrně šlo o úsporný šlechtický typ s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou. Svou kvalitou se blížil hranici mezi hradem a tvrzí.

Renesanční přestavbu zahájil Jiří z Lokšan, říšský místokancléř. Pokračovala jeho manželka Kateřina. Za ní se Březnice stala živým společenským centrem. Právě tady se tajně vzali arcivévoda Ferdinand Tyrolský a Filipína Welserová.

Po stavovském povstání Lokšanové přišli o majetek. V roce 1623 skoupil jednotlivé díly panství Přibík Jeníšek z Újezda. Udělal další úpravy zámku a nechal na náměstí postavit kostel sv. Ignáce a Františka, který patří k dominantám města.

Rod Jeníšků vymřel v roce 1728. Jan Josef ve své závěti určil, že každý další majitel musí přijmout jejich erb a jméno. Dodrželi to Kolovratové i Pálffyové. Za Pálffyů proběhly poslední stavební úpravy. V roce 1945 byl velkostatek zestátněn. Zámek pak převzal Národní památkový ústav, který zahájil obnovu do původní renesanční podoby.