Zámek Kounice: renesanční zámek v okrese Nymburk

Kounice nabízejí příběh stavby, na které se dá číst několik století české historie. Tvrz, poprvé zmíněnou v roce 1554, přestavěl na reprezentativní zámek Jan Rudolf Trčka z Lípy. Později sem přišli Morzinové a od roku 1772 patřil zámek Lichtenštejnům.

Zajímavé je i jméno Jana Blažeje Santini-Aichela. Pracoval pro Václava hraběte z Morzinu a je možné, že se na barokních úpravách podílel. Jisté je dílo sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa: dvě sochy mouřenínů u vjezdu.

Zastavte se tu, pokud vás zajímají osudy památek a to, co s nimi udělal čas. Hodí se i pro ty, kdo rádi fotí architekturu nebo objíždějí zámky ve středních Čechách.

Počítejte s tím, že zámek je v soukromém vlastnictví a ve špatném stavu. Od roku 2018 je na prodej. Berte ho jako zastavení u stavby s dlouhou minulostí, ne jako cíl s hotovou expozicí.

Zámek stojí v centrální části obce Kounice. Uvidíte trojkřídlou budovu, kterou nechal v letech 1612–1634 postavit Jan Rudolf Trčka z Lípy na místě starší tvrze. Ve 2. polovině 17. století přibylo čtvrté křídlo. Dokončili ho až noví majitelé, hrabata z Morzinu.

Kolem roku 1719 dostala stavba barokní podobu. Tehdy vznikla hranolová věž s hodinami a lucernovou střechou. V roce 1963 ji sundali. Po požáru se do průčelí vrátila.

U vjezdu hledejte sloupy se sochami mouřenínů od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Dnes tam stojí kopie. Originály putovaly v roce 1965 do sbírek Národní galerie v Praze.

Zámek za svou historii změnil řadu rolí. Po druhé světové válce v něm byla škola. V roce 1970 prošel rekonstrukcí, při níž ztratil zbytky cennější architektury. Na jaře 1990 vyhořel. Oficiálně za to mohla závada na komíně, jiná verze mluví o úmyslném požáru kvůli archivu StB.

Obec pak zámek zastřešila, ale rekonstrukci nedokončila, chyběly peníze. V roce 2004 budovu koupila společnost Castle Kounice. Plánované luxusní byty ani sportovní zázemí nevznikly a stavba dál chátrala. Dnes uvidíte hlavně exteriér poznamenaný časem.