Zámek Kovanice u Nymburka

Kovanice jsou příběh o tom, jak se jedno venkovské sídlo proměňovalo po staletí. Začalo tvrzí. Po roce 1585 ji Václav Březský rozšířil o renesanční zámek. Potom se majitelé střídali rychle. Patřili mezi ně Kaplířové ze Sulevic, Bubnové z Litic, Morzinové i Lažanští.

Zámek ocení hlavně lidé, které zajímá architektura. Uvidíte barokní prolamované nadokenní římsy, bosovaný portál i arkádu na nádvoří. Baví-li vás dějiny šlechtických rodů, najdete tu dlouhý seznam jmen a změn.

Nečekejte velkou reprezentativní rezidenci. Zámek ztratil sídelní funkci v 19. století, po roce 1854 v něm nějakou dobu fungovala škola. Ve vstupních údajích nemáme nic o prohlídkách ani otevírací době, proto se před cestou zeptejte u obce.

Chráněn je celý areál včetně ohradní zdi s pilířovou bránou. Hodí se jako klidná zastávka při výletu po okolí Nymburka a Poděbrad.

Hlavní budova je jednopatrová a má dvanáct okenních os. Zdi podpírají mohutné opěráky. Fasády člení barokní prolamované nadokenní římsy. Dovnitř vstoupíte bosovaným půlkruhovým portálem.

Na nádvorní straně se budova otevírá do dvora arkádou s křížovou klenbou. Dochovaná podoba zámku pochází z poloviny 18. století. Základ je ale starší. Renesanční zámek vyrostl po roce 1585 na místě tvrze a v 17. století ho někdo z majitelů přestavěl do baroka.

Interiéry prvního patra dostaly úpravu v duchu rokoka. Ze vstupních údajů nevyplývá, zda ji zadali Lažanští, nebo manželé z Rychtrů. Areál obklopuje ohradní zeď s pilířovou bránou, chráněná spolu se zámkem.

Při obhlídce si připomeňte, co budova zažila. V roce 1744 ji během válek o rakouské dědictví vydrancovalo pruské vojsko. V roce 1835 patřil k hospodářskému dvoru pivovar. Roku 1845 zámek koupil Jiří Šimon ze Siny a připojil ho k poděbradskému panství.

Kovanice jsou vesnice, ne městský památkový cíl. Počítejte s tichou procházkou kolem budovy, zdí a brány a s tím, že detaily architektury je dobré hledat pozorně.