Anežský klášter v Praze na Starém Městě

Anežský klášter spojuje dějiny panovnického rodu s dějinami nového řeholního hnutí. Založila ho Anežka Přemyslovna, nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I. Nabídky sňatků odmítla a vstoupila do kláštera, který sama založila. Dnes je to národní kulturní památka.

Přijeďte, pokud vás zajímá středověk a raná gotika. Anežka se s cisterciáckou raně gotickou architekturou seznámila ve Vídni. Klášter pak vznikl pro dva řády najednou: pro ženy i pro muže.

Vezměte starší děti, které baví příběhy králů a princezen. Anežka vyrůstala v klášteře v Třebnici a v Doksanech, otec ji zaslíbil synovi německého císaře a nakonec se stala abatyší vlastního kláštera.

Místo ocení i ti, kdo chodí po Starém Městě pěšky. Klášter leží na vltavském břehu. V okolí do půl kilometru najdete další kláštery, muzea a galerie.

Přijdete do areálu, který vznikl ve 13. století. Přesné datum založení není známé. Pravděpodobný je rok 1231. Václav I. tehdy věnoval klášteru pozemek na pravém břehu Vltavy, v sousedství špitálu. Okolí obývali hlavně řemeslníci.

Jednou z nejstarších částí je kostel sv. Františka. Původně neměl presbytář. Zároveň se stavělo rozměrné východní křídlo konventu, které sahalo od kostela k severní zdi u řeky. Stavba šla rychle a klášter byl vysvěcen už roku 1234.

Konvent klarisek a kostel se otevřely 25. března 1234, v den, kdy Anežka vstoupila do řádu. O rok dřív přišlo pět italských sester z Tridentu. Připojilo se k nim sedm urozených dívek z Českého království.

Všímejte si, jak se areál rozrůstal. Mužský konvent vyrostl na místě dřívějšího špitálu a kaple sv. Barbory. K presbytáři přibyla patrová budova, kterou brzy přestavěli na kapli Panny Marie. Severně od ní stála Anežčina soukromá kaple a v patře její obydlí.

Ambit klarisek je menší, než se původně plánovalo. Má šest klenebních polí v každém rameni místo osmi. V 50. letech 13. století se přidala kuchyně.