Klášter milosrdných bratří Na Františku v Praze

Tady stálo zdravotnické zařízení už v polovině 14. století. Špitál s kaplí založil krátce před rokem 1354 pan Bohuslav z Olbramovic pro chudé. Stavbu dokončil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Zajímavé je, jak se v areálu střídala vyznání. V roce 1615 koupil pozemky Václav Vilém z Roupova pro českobratrský sbor. Starší kostel byl v roce 1618 upraven pro německé luterány. Na Štědrý den roku 1620 areál převzal řád milosrdných bratří od krále Ferdinanda II. a postavil nový kostel i klášter.

Místo ocení ti, kdo mají rádi dějiny Prahy, církevní architekturu a historii péče o nemocné. Hodí se i pro ty, kdo chodí po Starém Městě a chtějí vidět památku mimo nejrušnější trasy. Klášter je kulturní památka. Okolí nabízí další kláštery, muzea a galerie, takže ho snadno zařadíte do delší procházky.

Uvidíte rozsáhlý klášterní komplex s kostelem svatých Šimona a Judy. Dnešní podobu získával postupně v letech 1620–1653. Kostel je goticko-renesanční jednolodní stavba. Stojí na místě dřívějšího českobratrského kostela.

Bratři se při stavbě zjevně chtěli vymezit vůči husitským uživatelům původního sboru. Z něj ponechali jen severní loď. Od nového kostela ji oddělovala zeď. Starý gotický kostel pak téměř pohltily nové klášterní budovy.

Pozoruhodný je i příběh stavby ze 17. století. Při budování českobratrského chrámu se v roce 1617 provalila klenba a práce se výrazně zdržely. Chrám byl vysvěcen 14. června 1620. Utrakvisté ho ale užívali jen necelý rok kvůli politickým událostem.

Klášter prošel velkou proměnou i později. Zhruba v první třetině 18. století, v letech 1700–1730, proběhla rozsáhlá barokní přestavba celého komplexu. Ve 20. století přibyly další přestavby nemocničních křídel.

Prohlédnete si tedy areál, v němž se vrství gotika, renesance a baroko. Nad vším visí hlavní téma místa: péče o nemocné, která tu pokračuje v podobě nemocnice Na Františku.