Klášter minoritů na Starém Městě v Praze

Přijeďte, pokud vás zajímá, jak se v jednom areálu střídaly slohy. Najdete tu gotiku, renesanci i baroko. Klášter vznikl mezi roky 1228–1232 a patří k nejstarším v českých zemích. Řád tu v roce 1622 založil bohoslovecou kolej sv. Bonaventury.

Místo má i příběh. V roce 1311 se tu konala svatební hostina krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Roku 1337 následovala hostina s Beatrix Bourbonskou.

Hodí se milovníkům architektury a církevních dějin. Zaujme i ty, které baví bylinky. Andělskou zahradu založil Angelo z Florencie, osobní apatykář Karla IV.

Původně byl komplex mnohem rozsáhlejší. Dochovala se jen část, přesto uvidíte rajský dvůr, arkády a románské sklepení. Od roku 1958 je klášter kulturní památkou. Leží v Praze 1, takže ho snadno zařadíte do procházky po Starém Městě.

Hledejte adresu Malá Štupartská čp. 635/6. Vchod do ambitu je z ulice celkem nenápadný. Dveře ale pocházejí z roku 1665 a nesou řezby sv. Františka a sv. Antonína Paduánského.

Uvnitř je obdélníkový rajský dvůr se studnou. Ve středověku šlo o takzvanou suchou studnu, která nikdy nezamrzala. Část dvorních fasád tvoří gotické a barokní arkády s půlkruhovými oblouky.

Nejstarší částí stavby je románské sklepení. Jižní a západní část ambitu vznikla až po barokní přestavbě. Západní křídlo tvoří dvojlodní prostor s křížovou žebrovou klenbou. Jeho dispozice připomíná honosnou vstupní síň. Naznačuje, že klášter sloužil i jako sídlo panovníků nebo šlechty.

K areálu patří Andělská zahrada, latinsky Hortus Angelicus. Původně sahala od kláštera až k dnešní Jindřišské ulici. Karel IV. v ní prý rád pobýval, později i jeho syn Václav IV. Básníku Francescu Petrarcovi, který podle tradice Prahu v roce 1356 navštívil, je v klášteře věnovaný salonek.

Budovy prošly požáry, opravami a zrušením kláštera v roce 1784. Rekonstrukce začala ve čtyřicátých letech 20. století a významná část proběhla v osmdesátých letech.