Klášter minoritů v Litoměřicích

Tady se potkává církevní a městská historie Litoměřic. Minorité sem podle historika J. Lipperta přišli v roce 1233. Klášter za svých dějin bohatl, přežil husity, vydrancování i spory o majetek.

Hodí se vám, pokud rádi zjišťujete, co se dělo za zdmi kláštera. V květnu 1421 se tu ve dnech 12. až 14. sešlo asi 200 osob z katolického kléru. Slíbili poslušnost novému administrátorovi pražské arcidiecéze Janu Železnému.

Příběh má řadu zvratů. Klášter byl vydrancován, město ho zabavilo a pak se do něj mniši vrátili. Minorité tu působili do roku 1785. Pak objekt i kostel sv. Jakuba Staršího získal řád dominikánů.

Jde o kulturní památku České republiky. Dobře ji zařadíte do procházky centrem. V okruhu půl kilometru najdete další klášter, hrad, galerii i muzeum.

Uvidíte areál kláštera s kostelem sv. Jakuba Staršího v severovýchodní části města, u původních hradeb. Listinně je klášter doložen roku 1253. Tehdy se připomínají bratři Jakub a Jan.

Původní stavby byly prosté. Kostel měl podle řádových zvyklostí dlouhý presbytář. Konvent byl ještě skromnější a od města ho oddělovala zeď. Z kláštera vedla malá fortna do hradebního příkopu.

Při prohlídce si připomeňte, co se tu odehrálo. Husité zabavili klášterní majetek v okolí, komunita ale přetrvala. Ve stísněných poměrech tu prý žil v polorozbořeném klášteře jediný mnich. Kostel byl obnoven roku 1533. Roku 1610 klášter vydrancovali pasovští a mniši včas utekli.

Za českého povstání klášter zabrala městská rada a předala ho místním německým protestantům. Ti ho nákladně obnovili. V únoru 1621 se vrátil první minorita, P. Václav z Týnice. Kostel pak opravoval P. Antonín Barchetti.

Kvardián Sancius po návratu požadoval odškodnění. Zabral čtyři domy protestantů a na místě masných krámů zřídil míčovnu. Spor o domy přerušil roku 1631 saský vpád. Kostel byl vyloupen a kněží uvězněni.

Klášter zanikl roku 1785. Poté ho i s kostelem získali dominikáni.