Zámek Vinoř: barokní stavba v pražské čtvrti Vinoř

Zámek Vinoř zaujme hlavně svým příběhem. Na počátku 18. století patřilo panství Heřmanu Jakubu Černínovi z Chudenic. Přestavbu zámku pak navrhl František Maxmilián Kaňka, dvorní architekt Černínů.

Mezi hosty posledního majitele, Otakara Černína, patřili František Ferdinand d'Este, německý císař Vilém II. a arcikníže Karel. Později zámek sloužil řádu anglických panen, řediteli Živnobanky Jindřichu Bělohříbkovi i internátní škole pro postižené děti.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá barokní architektura a dějiny šlechtických sídel. Hodí se i tomu, kdo chce poznat Vinoř a její okolí.

Počítejte s tím, že zámek je v současnosti veřejnosti nepřístupný. Uvidíte ho tedy jen zvenku. Prohlídky ani otevírací dobu uvést nemůžeme, protože nejsou k dispozici.

Zámek stojí v pražské čtvrti Vinoř na adrese Mladoboleslavská 1. Dovnitř se nepodíváte, objekt není veřejnosti přístupný. Dlouho byl navíc schovaný za vysokou zdí a nad ní byla vidět sotva věžička.

Dnešní podobu určila přestavba z let 1719 až 1723. Kaňka při ní zachoval půdorys, budovu zřejmě zvýšil a nově ji zaklenul. Vznikl čestný dvůr s hospodářskými objekty v předdvoří. Kaňka navrhl také fasády a malou francouzskou zahradu za zámkem. Starší, nižší stavbu z úplného počátku 18. století možná navrhl Giovanni Battista Alliprandi.

Osudy zámku jsou pestré. Černínové se v roce 1917 odstěhovali do Bad Aussee. Po vzniku republiky přešel zámek na stát. V roce 1925 ho koupil Jindřich Bělohříbek a umístil v něm sbírku starého umění. Po válce tu byla internátní škola. Od roku 1952 zámek spravuje Ministerstvo vnitra.

Po povodni v roce 2002 sem našly dočasné sídlo policejní útvary. Místostarosta Michal Biskup pak prosazoval postupné otevírání areálu. Prvním výsledkem bylo posunutí zadního plotu o tři metry a vznik procházkové trasy podél potoka. Betonovou zeď z 60. let chtěla městská část odstranit, areál ale musí zůstat možné střežit.