Mezi nejlepší rozhledny na Vysočině patří empírový Babylon, šroubovice na Fajtově kopci ve Velkém Meziříčí, Mařenka a pivovarská rozhledna Bernard v Humpolci. Vybrali jsme osm věží. Každá má vlastní příběh.
Některé stojí na vrcholech, kde dřív bývaly triangulační věže, letecký maják nebo starší rozhledny. Ty pak strhla vichřice nebo zanikly. Jiné jsou úplně nové stavby z betonu, modřínu a oceli.
Většina leží na Třebíčsku a v přírodním parku Svratecká hornatina. Všechny se hodí pro výlet s dětmi. U každé najdete, kdo ji postavil a kdy, z čeho je a co se na jejím kopci dělo dřív. Pro děti tak máte po ruce historku na cestu nahoru.
Babylon: kamenná věž náměšťských Haugwitzů
Babylon dal v roce 1831 postavit Jindřich Vilém III. Haugwitz, tehdejší majitel náměšťského zámku. Z věží v tomto výběru je nejstarší a je zapsaná jako kulturní památka.
Kamenná věž je postavená v empírovém stylu. Dole má čtyřhranný půdorys, vyšší patra jsou osmistěnná. Měří 24,5 metru. Vyhlídka je v 18 metrech a vede na ni 112 schodů, takže děti mají cestou nahoru co počítat.
Stojí na Zeleném kopci (491 m), v katastrálním území Kladeruby nad Oslavou na Třebíčsku. Návrší je zalesněné a nepříliš výrazné, výraznou siluetu kopce tedy nečekejte. Rozhledna patří obci Kramolín.
Fajtův kopec: šroubovice nad sjezdovkou
Rozhledna ve Velkém Meziříčí má připomínat šroubovici DNA. Věž tvoří dvě trojice sloupů stočených proti sobě. Spojují je schodišťová ramena a nahoře kruhový prstenec, který drží vyhlídkovou plošinu. Vezměte děti a nechte je zjistit, kterým směrem se která trojice točí.
Stavba váží 42 tun. Drží ji železobetonové piloty zapuštěné 16 metrů do země.
V přízemí stojí kruhová a obdélná stavba s pokladnou sjezdovky, toaletami a zázemím provozovatele, protože rozhledna patří k areálu sjezdovky. Za mimořádné dohlednosti odsud uvidíte Alpy.
Pekelný kopec: modřín na místě zaniklé věže
Rozhledna Pekelný kopec stojí u obce Mastník na Třebíčsku. Než vyrostla, prošla několika změnami plánů. První plány pocházejí z roku 2007 a počítaly s jiným místem, s lokalitou Na Klinkách blíž k Třebíči. Záměr se pak přesunul na Pekelný kopec.
Tam už jednou rozhledna stála. Zanikla v 50. letech 20. století.
Nová věž vyrostla v létě 2014. Konstrukce je dřevěná, z modřínu, a doplňují ji kovové prvky. Dřevo a ocel se tu potkávají na každém kroku, takže děti mají při výstupu co zkoumat. A cestou můžete společně vymýšlet, jak kopec ke svému jménu přišel.
Horní les: věže na střeše Svratecké hornatiny
Rozhledna Horní les stojí severozápadně od obce Rovečné, nedaleko kóty Horní les (772,3 m n. m.). Ta je nejvyšším bodem přírodního parku Svratecká hornatina.
Vrchol slouží měřičům i výletníkům už dlouho. V roce 1824 tu vytyčili trigonometrický bod. Z roku 1918 jsou zmínky o měřičské věži a rozhledně, které se říkalo „Rakušanka“. V roce 1936 tu postavili trigonometrický stožár vysoký 21 metrů, stál do roku 1954. V letech 1968–69 přibyla dřevěná věž o výšce 38 metrů a její zbytky odstranili v roce 2000.
Dětem můžete nahoře vyprávět, kolik věží tu už stálo před tou dnešní.
Rosička: vrchol, kde svítil letecký maják
Rozhledna Rosička stojí na stejnojmenném vrchu (644 m n. m.), jihozápadně od obce Sázava. Leží na jejím katastru. Vrch geomorfologicky patří ke Křižanovské vrchovině.
Dnešní rozhledna není první stavbou na vrcholu. V roce 1930 tu umístili letecký maják, na trati začínající v Praze-Kbelích označený číslem 7. Sloužil k navigaci nočních letů z Prahy do Bratislavy. Za 2. světové války ho zbourali. Pak ho vystřídal triangulační bod s dřevěnou věží.
Děti, které baví letadla, si můžou představit, jak se nad tímhle kopcem v noci orientovali piloti.
Mařenka: na nejvyšším vrcholu Třebíčska
Vrch Mařenka v Křižanovské vrchovině měří 711 m. Je nejvyšším vrcholem okresu Třebíč. Rozhledna stojí v katastru obce Štěměchy.
První věž tu vyrostla v roce 1941. Byla to dřevěná triangulační věž, která sloužila i jako rozhledna. Údajně z ní bylo vidět až do Rakouska. Za druhé světové války ji Němci používali jako pozorovatelnu. V roce 1957 ji strhla vichřice a už ji neobnovili.
S myšlenkou na novou rozhlednu přišel v roce 2003 svazek obcí Podhůří Mařenky. Na vrchol se tak výhled po letech vrátil.
Karasín: betonová věž u Bystřice nad Pernštejnem
Rozhledna Karasín stojí východně od vesnice Karasín, která je částí Bystřice nad Pernštejnem. Je ve výšce 704 m n. m. na úbočí vrchu Přední skála (712,3 m n. m.) v Hornosvratecké vrchovině. Patří k přírodnímu parku Svratecká hornatina, stejně jako Horní les.
Věž je součástí sportovně rehabilitačního areálu. Stavba začala 15. února 2002 a slavnostně ji otevřeli 25. května 2002. Navrhl ji bystřický projektant Petr Štorek.
Má čtverhranný půdorys a je postavená ze štípaných betonových tvárnic. Měří 28,2 metru. Je to tedy pevná, hranatá stavba, úplně jiná než dřevěné věže, které na okolních vrcholech stávaly dřív.
Bernard: rozhledna v humpoleckém pivovaru
Rozhledna Bernard stojí v centru Humpolce, v areálu stejnojmenného pivovaru. Na kopec za ní šlapat nemusíte. Jedním z jejích autorů je Petr Bernard, bratr ředitele pivovaru.
První myšlenky na „pivovarskou“ rozhlednu sahají před rok 2016. V květnu 2017 vzešlo z architektonické soutěže technické řešení a téměř i konečná podoba věže. V roce 2019 začalo technologické rozšíření pivovaru, k němuž patřilo návštěvnické zázemí i rozhledna.
Stavět se začalo v srpnu 2020 a hotovo bylo v lednu 2021. Kvůli pandemii covidu-19 se ale rozhledna otevřela až 1. června 2022.
Na závěr
Rozhledny na Vysočině ukazují, jak se tu měnily věže na kopcích. Kamenný Babylon nechala postavit šlechta. Na Horním lese, Rosičce a Mařence stály triangulační věže a dokonce letecký maják. Pak přišly nové stavby z betonu, modřínu a oceli. Fajtův kopec připomíná šroubovici DNA a Bernard stojí v pivovaru. Každá věž tak vypráví jinou kapitolu krajiny mezi Třebíčí, Bystřicí nad Pernštejnem a Humpolcem.
