Zámek Staré Hrady u Libáně

Staré Hrady spojují několik vrstev dějin v jednom areálu. První písemná zmínka je z roku 1340. Zachoval se gotický palác s rukopisem parléřovské huti i kostel na prvním nádvoří. Na ně navazuje renesanční zámek, který nechal vystavět Jiří Pruskovský z Pruskova.

Zajímavý je i příběh záchrany. Objekt chátral od konce 19. století a měl být odstřelen a zbořen. V 70. letech ho zachránil učitel a předseda místního národního výboru Vladimír Holman. Dnes zámek patří soukromým majitelům a nabízí pět prohlídkových okruhů.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá architektura od gotiky po baroko. Hodí se pro milovníky historie, kteří chtějí vidět památku po obnově. Zvědaví budou i přírodovědci: sklepení je evropsky významnou lokalitou Natura 2000 kvůli letní kolonii vrápence malého.

Zámek je chráněn jako kulturní památka.

Areál tvoří jádro bývalého hradu, čtyřkřídlý zámek a velké předzámčí. Z původního středověkého sídla zůstal palác v západním křídle jádra a kostel na prvním nádvoří. Stavba stála na nezřetelné hranici mezi hradem a tvrzí.

Hned při příchodu se podívejte na průčelí vstupního křídla předzámčí. Zdobí ho renesanční kvádrové, rostlinné a figurální sgrafito. Objekty v předzámčí se od baroka přestavovaly a upravovaly, takže uvidíte několik stavebních období vedle sebe.

Uvnitř jsou vystaveny dvě portrétní busty prvních habsburských císařů na českém trůně. Pocházejí z poloviny 16. století a popis je označuje za unikátní.

Prohlídky jsou rozdělené do pěti okruhů, takže si můžete vybrat, co chcete poznat. Aktuální nabídku a termíny hledejte na webu zámku.

Zámek má i novodobější kapitolu. Po obnově v něm byly depozitáře Památníku národního písemnictví. Obec zámek v roce 2007 prodala manželům Petře a Rudolfu Sukovým ze Dvora Králové. Památník pronajaté prostory postupně opustil a v roce 2008 se zámek znovu otevřel veřejnosti.

Ve sklepení každý rok přebývá 30–60 samic kriticky ohroženého vrápence malého. Letní kolonie je důvodem, proč je sklepení chráněnou lokalitou Natura 2000.