Zámek Slavkov u Brna: barokní sídlo Kouniců

Slavkovský zámek patří k nejmohutnějším barokním zámkům na Moravě a vévodí celému městu. Od roku 2008 je národní kulturní památkou.

Zajímavý je dvojím příběhem. Je to rezidence pánů z Kounic. Václav Antonín z Kounic sloužil jako kancléř Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II. i Františka II. A je to také místo spojené s bitvou tří císařů z roku 1805, známou jako bitva u Slavkova.

Zámek ocení hlavně milovníci historie a umění. Uvidíte práce italských mistrů, štuky a fresky. Uvidíte i klasicistní výzdobu vídeňského malíře Josefa Pichlera. Dobře tu poznáte, jak se styl proměnil z bohatého baroka ke střízlivějšímu klasicismu.

Hodí se i těm, kdo chtějí napoleonskou dobu pochopit přímo na místě, kde se psaly dějiny. Slavkov se dá spojit s výlety na okolní zámky a hrady. Nejbližší je zámek Vážany nad Litavou.

Veřejnosti je dnes otevřeno téměř celé první patro. Zámek není jen jednou stavbou. Stojí na místě komendy řádu německých rytířů ze 13. století. Koncem 16. století ji nahradil renesanční zámek se čtyřmi křídly, arkádami a hranolovou věží. Na konci 17. století dal Dominik Ondřej Kounic starší sídlo přestavět podle návrhu italského architekta Domenika Martinelliho. Vznikla budova na půdorysu písmene U. Martinelli navrhl i úpravu větší části města s novým farním kostelem.

Instalaci tvoří zbytky kdysi rozsáhlé kounicovské galerie. Sbírka se kvůli ztrátám, prodejům a požáru na konci 19. století zmenšila na torzo. Uvidíte hlavně portréty členů rodu.

Nejcennější jsou místnosti západního křídla. Stropy zdobí štuky Santina Bussiho a fresky Andrey Lanzaniho. Sál předků zaujme monumentální nástropní freskou s bohy na Olympu.

Navazuje na něj oválný Historický sál. Dokončen byl v šedesátých letech 18. století a iluzivní výmalbu pro něj vytvořil Josef Pichler. Právě tady po bitvě u Slavkova podepsali příměří zástupci Rakouska a Francie. Pichler vymaloval také zámeckou kapli sv. Kříže, v roce 1769.

Všimněte si rozdílu stylů. Západní křídlo je bohatě zdobené. V novějších částech převládá klasicistní lineární členění ploch s jemným dekorem.