Zámek Vážany nad Litavou: bývalý jezuitský dvůr

Tohle není dokonale vyspravený zámek. Je to doklad toho, jak se panská sídla měnila podle doby a majitelů.

Budova vznikla na konci 16. století jako součást hospodářského dvora jezuitů. Vesnici předtím držel ženský augustiniánský klášter v Brně. Později zámek získali Linhartové, kteří ho nechali přestavět v duchu klasicismu. Po roce 1945 v něm sídlil národní výbor, zemědělské družstvo a byly tu byty.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá regionální historie a proměny venkovských zámků. Hodí se pro ty, kdo rádi skládají souvislosti: od církevního majetku přes šlechtu a cukrovarnickou společnost až po využití po válce.

Počítejte s tím, že nejde o klasickou prohlídku s výkladem. Údaje o otevírací době ani vstupném nemáme, ověřte si je proto před cestou. Vážany se dobře spojí s výletem po okolních zámcích, třeba ke Slavkovu.

Zámek leží v areálu bývalého hospodářského dvora. Uvidíte tedy budovu zasazenou mezi stavby, které kdysi sloužily k hospodaření. Vzhledem zámek zámeckou budovu už příliš nepřipomíná, takže nečekejte typický pohádkový zámek s věžičkami.

Zajímavější je pozadí. Vážany se poprvé připomínají k roku 1287. Až do 70. let 16. století je držel ženský augustiniánský klášter v Brně. Pak přešly na jezuity, kteří na konci 16. století zřídili dvůr a při něm zámek.

Po zrušení řádu v roce 1773 převzal majetek Moravský studijní fond. Ten ho v roce 1807 prodal svobodnému pánu Antonínu Bedřichu Mayernovi. V následujícím roce se majitel změnil znovu: koupil ho Vincent Feistmantel a od něj ještě téhož roku František Antonín z Linhartů.

Linhartové zámek vlastnili do roku 1916 a nechali ho přestavět v duchu klasicismu. Poté ho získala Cukrovarnická společnost Heřman Redlich ze Slavkova u Brna. V roce 1945 jí byl zkonfiskován. Stát pak do budovy umístil kanceláře národního výboru a zemědělského družstva a zřídil tu byty.

Při návštěvě tak hledejte spíš stopy proměn než reprezentační sály. Co přesně je dnes uvnitř přístupné, ve vstupních údajích není.