Magazín

Kam s dětmi na jižní Moravě: hrady, jeskyně a propast Macocha

Hrady, zříceniny a jeskyně v Brně, v Moravském krasu, na Znojemsku i v Pavlovských vrších. Ke každému místu přidáváme příběhy, které můžete dětem vyprávět.

Redakce Objev Česko ·

Na výlety s dětmi na jižní Moravě se hodí hlavně hrady a jeskyně. Obojího je tu víc, než stihnete za jeden víkend. Část tipů najdete přímo v Brně: pevnost Špilberk, Starou radnici s drakem a hrad Veveří nad přehradou. Severně od města začíná Moravský kras s Býčí skálou a propastí Macocha. Do jeskyní se dá vyrazit i ve dnech, kdy prší. Dál vybíráme hrady, které děti zaujmou už tím, kde stojí. Pernštejn leží na okraji Českomoravské vrchoviny, Bítov na Znojemsku, Templštejn na skále nad řekou Jihlavou a Sirotčí hrádek v Pavlovských vrších. Ke každému místu přidáváme kousek historie nebo pověst, kterou můžete dětem cestou převyprávět.

Špilberk: pevnost, kterou nikdo nedobyl

Špilberk

Špilberk stojí na vrcholu stejnojmenného kopce a z dálky ho poznáte jako dominantu Brna. Brňáci mu v hantecu říkají Špilas. To si děti zapamatují hned.

Hrad založil ve druhé polovině 13. století Přemysl Otakar II., tehdy moravský markrabě a později i český král. Byl to gotický hrad a patřil k předním královským hradům na Moravě. Ve druhé polovině 17. století se z něj stala mohutná barokní pevnost. Několikrát ji obléhali, vždy bez úspěchu. Cestou nahoru se dětí zeptejte, kudy by na hradby zaútočily ony a proč by to asi nevyšlo.

Špilberk je národní kulturní památka. Leží v městské části Brno-střed, takže ho snadno spojíte s procházkou po centru města.

Stará radnice v Brně a pověst o drakovi

Stará radnice v Brně

V historickém centru Brna stojí Stará radnice. Najdete ji na Radnické ulici mezi Zelným trhem a náměstím Svobody. Je to nejstarší světská stavba ve městě a její počátky sahají do 13. století.

Jako radnice sloužila až do roku 1935. Pak se radní přestěhovali do nedalekého zrekonstruovaného Zemského domu. Proto se mu od té doby říká Nová radnice.

Pro děti je hlavní průjezd věže. Najdete v něm brněnského draka a brněnské kolo. K obojímu se váže několik brněnských pověstí. Připravte si je dopředu a vyprávějte je přímo na místě, kde se děti můžou na draka dívat. Uvnitř budovy dnes funguje kulturní a informační centrum. Zeptejte se tam na další tipy po městě. Stará radnice je národní kulturní památka.

Veveří nad Brněnskou přehradou

Veveří

Také hrad Veveří patří k Brnu, i když stojí daleko od centra. Najdete ho na západě městské části Bystrc. Sedí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou, kterou napájí řeka Svratka. Z Brna k němu vede Rakovecká ulice, tedy silnice II/384, a hrad se tyčí přímo nad ní.

Veveří je jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů na Moravě i v celé České republice. Děti tu mají kde chodit a objevovat.

Stranou od hradu, u příjezdové cesty k západní vstupní bráně, stojí kaple Matky Boží z konce 12. století. Zastavte se u ní ještě před vstupem do hradu. Německy se hrad jmenuje Eichhorn. Jako kulturní památka je chráněný od roku 1964, dnes má status národní kulturní památky.

Pernštejn: hrad, který si uchoval obranu

Pernštejn

Gotický hrad Pernštejn pochází z poloviny 13. století. Stojí na východním okraji Českomoravské vrchoviny u osady Pernštejn. Ta patří k městysu Nedvědice, který býval hradním podhradím.

Postavili ho páni z Pernštejna jako klasický raně gotický šlechtický hrad s jednoduchou bergfritovou dispozicí. Bergfrit je hlavní obranná věž. Ukažte ji dětem a vysvětlete, k čemu sloužila. Do 16. století hrad několikrát přestavěli a hlavně rozšířili. Měl se z něj stát reprezentativní a pohodlný zámecký domov. Obranyschopnost ale přitom neztratil. Díky tomu se řadí k nejvýznamnějším moravským hradům.

Děti můžete nechat hádat, které části jsou původní a které přibyly později. Od roku 1995 je Pernštejn národní kulturní památkou.

Moravský kras: krajina děr, závrtů a jeskyní

Moravský kras

Severovýchodně od Brna leží Moravský kras. Je to krasová oblast a geomorfologický podcelek, který patří k Drahanské vrchovině. Jde o největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblast v České republice s nejširším spektrem krasových jevů. Najdete tu všechny krasové útvary kromě polje.

Pro děti je kras dobrá lekce o tom, jak voda dokáže rozpouštět skálu. Všímejte si spolu závrtů, tedy prohlubní v terénu. Moravský kras jich má poměrně málo a jsou hluboké 10 až 20 metrů. Na jihu je vyplňují jurské, částečně zpevněné písky. Na severu zejí prázdné.

Jeskyně v krasu se hodí i na deštivé dny, protože program probíhá v podzemí. Dvě konkrétní místa, Býčí skálu a propast Macocha, popisujeme níže.

Býčí skála: jeskyně, kam chodili lidé od pravěku

Býčí skála

Jeskyně Býčí skála leží ve střední části CHKO Moravský kras, severně od Brna. Najdete ji v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Německy se jmenuje Stierfelsen.

Spolu s Barovou (Sobolovou) jeskyní a Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice. Delší je jen Amatérská jeskyně. Celková délka systému přesahuje 18 kilometrů.

Dětem tu můžete vyprávět o lidech, kteří vstupní část jeskyně navštěvovali v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové i železné. Chodili sem i v době římské, slovanské, ve středověku a v novověku. Zkuste s dětmi projít tu časovou osu a ptejte se, co tu lidé asi hledali. Býčí skála je chráněná jako kulturní památka.

Propast Macocha a pověst o zlé macuše

Macocha

Propast Macocha je nejznámější propast v Moravském krasu a patří ke komplexu Punkevních jeskyní. Leží v katastrálním území obce Vilémovice.

Čísla tady na děti zapůsobí. Suchá část propasti je hluboká 138,4 metru. Na dně jsou dvě jezírka. Horní macošské jezírko má hloubku 11 metrů. Dolní macošské jezírko je hluboké nejméně 50 metrů.

K názvu propasti se váže pověst. První zápis o ní pochází z roku 1793 od Františka Josefa Schwoye. Začíná tím, že místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem. Jak příběh pokračuje, napoví samotné jméno propasti. Pokud ho děti ještě neznají, nechte je hádat, než vám ho dovyprávíte.

Hrad Bítov na jižní hranici

hrad Bítov

Hrad Bítov stojí na Znojemsku, severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí. Patří státu, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti.

Historie je tu stará. Hrad vznikl v 11. století na místě původního velkomoravského hradiště. Byl prvním z řetězce hradů, které měly chránit jižní hranici přemyslovského státu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1061. Dětem můžete vysvětlit, proč se hrady stavěly v řadě za sebou a jak si strážci mohli předávat zprávy.

Od roku 1973 je Bítov chráněný jako kulturní památka. V roce 2001 ho zapsali na seznam národních kulturních památek. Bítovským kastelánem je od roku 2006 Jan Binder.

Templštejn: zřícenina templářů nad Jihlavou

Templštejn

Zřícenina hradu Templštejn leží nedaleko obce Jamolice u Moravského Krumlova. Stojí na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy. Je to jeden z mála hradů na Moravě, které založil řád templářů. Už to stačí, aby děti poslouchaly.

Z hradu se dochovaly zbytky paláce, část plášťového opevnění, brána a studna. Před areálem na kopci stojí ruina štítové zdi, která vznikla později. Nádvoří pokrývá několikametrová vrstva sutin. Rozsáhlejší a systematický archeologický průzkum tu nikdy neproběhl. Pod sutí tak může ležet leccos, co zatím nikdo neviděl. Dobrý námět na hru na archeology.

Templštejn je od roku 1973 chráněný jako kulturní památka.

Sirotčí hrádek v Pavlovských vrších

Sirotčí hrádek

Nad vsí Klentnice v Pavlovských vrších stojí zřícenina gotického hradu se spoustou jmen. Říká se jí Sirotčí hrádek, Sirotčí hrad, Sirotčí hrady i Růžový hrad. Německy Waisenstein nebo Rassenstein. Dejte dětem za úkol, ať si všechna jména zapamatují.

Hrad nechal v polovině 13. století postavit švábský rod Wehingenů. Přesněji jejich odnož, kterou založil rytíř Siegfried Sirotek. Jméno rytíře a jméno hradu si děti propojí samy. Později hrad patřil Lichtenštejnům a po nich Ditrichštejnům. V 16. století zpustl.

Od roku 1964 je chráněný jako kulturní památka. Ze zbytků zdí můžete s dětmi skládat, jak hrad kdysi vypadal.

Na závěr

Jižní Morava nabízí dětem hrady z různých staletí. Bítov s první zmínkou z roku 1061, Špilberk Přemysla Otakara II. a barokní pevnost, zříceniny Templštejna a Sirotčího hrádku. K tomu podzemí Moravského krasu s Býčí skálou a propastí Macocha. Brněnská místa se dají spojit do jednoho dne. Hrady na Znojemsku, v Pavlovských vrších a na okraji Českomoravské vrchoviny vydají každý na samostatný výlet.

Místa z článku

Autoři a licence fotografií: Zdroje