Prelatura v Ostrovačicích: barokní rezidence benediktinů

Prelatura vypráví o tom, jak se mniši schovávali před válkami. Benediktini z Rajhradu se na ostrovačickou faru ukryli poprvé roku 1683. Báli se polského vojska, které táhlo na pomoc Vídni obležené Turky. Znovu utekli v letech 1703–1704 před kuruci. Právě proto si tu nechali postavit vlastní rezidenci.

Přijeďte, pokud vás zajímá barokní architektura a dějiny církve. Stavbu realizoval František Benedikt Klíčník. Původní plány z roku 1718 se nedochovaly. Starší hypotéza je připisuje Janu Blažeji Santini-Aichelovi, formální analýza Antonína Jirky Christianu Alexandru Oedtlovi. Autorství tedy zůstává otevřené.

Hodí se i pro ty, kdo hledají méně známé památky poblíž Brna. Prelatura tvoří společný areál s farou a obě budovy jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.

Počítejte s tím, že budova má za sebou těžké období. V roce 2007 byl její stav havarijní.

Prelatura stojí hned vedle kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Přiléhá k zadní části fary, takže celý areál má půdorys písmene L. Je to jednopatrová budova, kterou benediktini postavili v letech 1723 a 1724.

Za stavbou je zajímavý příběh místa. Rezidence sloužila také řeholníkovi, který jako hospodářský inspektor spravoval ostrovačický statek. Ostrovačice byly v letech 1718–1784 navíc poutním místem. Papež Klement IX. jim udělil odpustky. O kostel pečovalo laické bratrstvo.

Uvnitř se dochovaly barokní nástěnné malby ve společenských prostorách. Znázorňují alegorie Stvoření světa a Boží moudrosti. V kapli zůstala dekorativní malba stěn. Najdete tam také výklenek s kamennou oltářní menzou a dekorací zrušeného oltáře.

Budova se během času měnila. V roce 1765 ji rozšířili a pravděpodobně tehdy obnovili i interiéry. Z té doby se dochovaly plány zednického mistra Matyáše Jednušky z Moravského Krumlova. Zámeček se opravoval v roce 1849. Později sloužil jen účelově a v roce 2007 byl v havarijním stavu. Církev proto v letech 2016–2021 zahájila rekonstrukci maleb v kapli a společenských prostorách.