Včelařské muzeum v Rosicích

Jedete-li za včelařstvím, najdete jeho příběh na jednom místě. Muzeum vyrostlo na bohaté tradici rosické chovatelské stanice a sídlí přímo v její budově.

Největším lákadlem je Hruškův medomet. Originál ze dřeva předvedl v roce 1865 v Brně. Využíval odstředivou sílu, tedy princip, který se používá dodnes. Dřív se med lisoval.

Zaujme vás to, pokud sami včelaříte. Přijďte ale také, když vás zajímá historie řemesel. Staré kláty, slaměné košnice a figurální úly se prohlížejí snadno i bez odborných znalostí.

Pro zájemce o literaturu je tu knihovna. Do Rosic ji v roce 1996 přestěhovali z Brna.

Muzeum se hodí i na krátkou zastávku při výletě po okolí. Zámek Rosice leží 0,9 km odsud, takže oba cíle snadno spojíte.

Hlavní výstavní sál ukazuje včelařskou minulost. Uvidíte staré kláty, nejstarší z nich pochází z roku 1797. Vedle nich stojí slaměné košnice a moravský stojan.

Zvláštní jsou figurální úly. Jeden představuje sv. Ambrože, jiný sv. Jana Nepomuckého. Najdete tu i slaměný úl z druhé poloviny 19. století, který patřil hraběti Kolovratu Krakovskému.

Techniky je v muzeu hodně. Jsou tu ruční lisy na výrobu mezistěn, lis na vosk, slaměné rohože a množství dýmáků. Novější kovové medomety z první poloviny 20. století doplňuje dřevěný originál Hruškova medometu.

Ve vitrínách jsou podobizny a popisky osobností českého a moravského včelařství. Jan Wunder kolem roku 1840 sestrojil úl s pohyblivým dílem na loučkách. František Vogl v roce 1857 vytvořil kovový lis na mezistěny. František Živanský založil moravský včelařský spolek a redigoval Včelu moravskou. Jaroslav Rytíř organizoval plemenný chov.

Na galerii je prostor pro výstavu nové včelařské techniky. Další předměty přibývají v sále i ve venkovním areálu. Mnohé jsou zapůjčené z muzea na zámku Kačina, část patří ČSV Praha. Exponáty se postupně obměňují.