Zámek Pluhův Žďár: barokní zámek s renesančním jádrem

Pluhův Žďár není zámek pro davy. Prohlídka je možná jen po předchozí telefonické dohodě s majitelem. Sem nejedete spontánně, ale s plánem.

Odměnou je místo s čitelnou historií. Z pozdně gotického jádra a renesanční tvrze s příkopem vznikl v 17. století barokní zámek. V roce 1928 ho koupil Bedřich Beneš, starší bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Po roce 1948 byl zámek zabaven a obec ho využívala k bydlení. V roce 1992 byl restituován a postupně opraven.

Hodí se těm, kdo rádi skládají příběh z detailů. Čekají tu štuková edikula, zbytky sgrafit a freska z roku 1718. Zámek stojí v centru obce hned vedle kostela. Dobře se spojí s výlety na další zámky v okolí, třeba na Červenou Lhotu nebo do Dírné.

Ke vstupu na severní straně vede most se dvěma oblouky. Za ním je průjezd do nádvoří. Jednoduchý půlkruhový portál zdobí štuková edikula.

Zámek je jednopatrový, má čtyři křídla kolem vnitřního dvora a nepravidelný půdorys. Na nádvoří uvidíte na východní straně trojdílnou arkádu. Na jižní straně je pavlač nesená krakorci. Na stěnách zůstaly zbytky sgrafit se vzorem psaníček. Nad průjezdem se dochovala barokní freska Nejsvětější Trojice. Namaloval ji v roce 1718 jindřichohradecký malíř František Resch.

Vedle zámku na západě stojí kostel Narození Panny Marie. Vznikl v letech 1717–1718 jako přístavba k starší kapli. Severně od zámku jsou budovy bývalého hospodářského dvora. Dnes v nich najdete restauraci a penzion. Památkově chráněná je i patrová zděná sýpka s volutovým štítem (č.p. 21) na jihovýchod od zámku, 150 m daleko.

Počítejte s tím, že zámek si prohlédnete jen po domluvě. Majitele je třeba předem zavolat. Nádvoří, kostel a okolí zámku tak vnímáte jako součást malé vsi, kde se po staletí střídali majitelé, od rodu Pluhů z Rabštejna po Paary a Benešovy.