Zámek Kardašova Řečice v Jihočeském kraji

Tento zámek není cíl na prohlídku. Zámek ani anglický park nejsou přístupné veřejnosti. Žije tu Kongregace Školských sester de Notre Dame a sídlo slouží jako domov pro její přestárlé řádové sestry.

Zajímavý je hlavně příběh místa. Řečice patřila k državám pánů z Hradce a později byla součástí hradecko-telčského panství. Zámek v 16. století vyrostl z hospodářského zázemí panského pivovaru. Od roku 1930 patří řádu Školských sester a v 90. letech 20. století se mu vrátil v restituci.

Hodí se vám, pokud rádi sledujete, jak se dějiny šlechtických sídel proměňují. Dobře ho zapojíte do delšího výletu po okolí Jindřichova Hradce. Počítejte s tím, že dovnitř ani do parku se nedostanete. Sestry mají v budově domov, proto respektujte jejich soukromí.

Kdo chce vidět zachované stavby, najde je v nedalekém okolí. Tipy najdete níže.

Počítejte s tím, že zámek ani park neotevřete. Prohlídky se tu nekonají a budova slouží jako domov pro starší řádové sestry. Místo proto berte hlavně jako zastávku s historickým příběhem.

Začátek sahá do 13. a 14. století. Tehdy se Řečice stala osadou s farním kostelem a nedalekým sídlem pánů z Řečice z rodu Vítkovců. Zakladatelem rodu byl Ondřej I. z Řečice a erbem pětilistá růže. V roce 1362 je Ondřej II. z Řečice zmíněn jako spolupatron kostela. Později městečko s tvrzí připadlo pod hradecko-telčské panství.

V 16. století tvořila Kardašova Řečice samostatnou část jindřichohradeckého panství. Její výnos sloužil většinou jako výměnek vdov a neprovdaných dcer pánů z Hradce. U panského pivovaru vznikly obytné a hospodářské prostory včetně kanceláře písaře. Vrchnost tu bydlela jen občas, panství se řídilo z Jindřichova Hradce.

V roce 1921 zasáhla pozemková reforma pozůstalost Karla Paara, a tedy i řečický velkostatek. Od roku 1930 patří zámek řádu Školských sester. V 90. letech 20. století se k nim vrátil v restituci.

Po cestě se můžete zastavit u dalších památek v okolí. Nejblíž je hrad Kardašova Řečice.