Zámek Nový Rychnov na Vysočině

Nový Rychnov je zastávka pro ty, kdo rádi čtou v architektuře dějiny. Na jedné stavbě tu najdete vrstvy několika staletí: tvrz, renesanční přestavbu a barokní úpravy.

Zámek patřil pražským arcibiskupům. V letech 1543–1561 ho nechal přestavět Vlachyně Leskovec. V roce 1675 ho v duchu baroka upravil arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Arcibiskupství ho mělo v držení do roku 1949.

Hodí se pro milovníky památek, kteří objíždějí zámky Vysočiny. Zastavit se můžete cestou po silnici II/133 mezi Vyskytnou a Řeženčicemi. Zámek stojí naproti kostelu Nanebevzetí Panny Marie, takže uvidíte dvě památky při jedné krátké zastávce.

Počítejte s tím, že dnes jsou v budově byty. Informace o prohlídkových okruzích ani zařízených interiérech ve vstupních údajích nemáme. Berte to jako zastavení u stavby a u místní historie.

Zámek stojí přímo v obci, u silnice II/133 z Vyskytné na Řeženčice. Leží nad Lihovarským rybníkem a naproti němu je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Můžete tedy projít okolím a prohlédnout si obě stavby.

Příběh začíná tvrzí, která podle všeho vznikla ještě před husitskými válkami. Obec tehdy patřila pražským arcibiskupům. V neklidné době se majitelé často střídali. V roce 1431 tvrz získal Janek z Chotětic. Koncem 15. století ji držel Kryštof Leskovec z Leskovce a po něm Vlachyně Leskovec. Ten ji v letech 1543–1561 přestavěl na renesanční zámek.

Leskovcům zámek patřil do roku 1596. Pak ho získal Heřman z Říčan a po něm Jan Kafka z Říčan. Část jeho panství byla roku 1622 zkonfiskována. O rok později ho Ferdinand II. vrátil pražskému arcibiskupství.

Další změna přišla v roce 1675. Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna tehdy nechal zámek přestavět v barokním duchu. Arcibiskupům patřil až do roku 1949, kdy byl zestátněn a předán obci.

Obec v něm nejdřív zřídila školu. Dnes jsou v budově byty, proto čekejte spíš pohled zvenčí než prohlídku sálů. Zámek je chráněný jako kulturní památka.