Zámek Mirošov: příběh zaniklého zámku u Jihlavy

Tohle místo je jiné než běžné zámky. Žádnou prohlídku tu nečekejte, budova totiž neexistuje. Zajímavý je příběh, který se k ní váže.

Mirošovský zámek ukazuje, co se může stát s panským sídlem, o které se nikdo nestará. Po válce byl vyrabován. Pak ho převzal stát a předal státním statkům. Zchátral a nakonec ho zbourali.

Příběh osloví hlavně zájemce o regionální historii a o osudy šlechtických rodů po roce 1945. Poslední majitelé pocházeli z rodů Richlých a Steinbachů. Eugenie Steinbachová, dcera posledního majitele z rodu Richlých, žila v Mirošově téměř do konce života. Dožívala ve velké chudobě.

Hodí se i pro ty, kdo jedou po okolních zámcích a chtějí k nim přidat zastávku v obci Mirošov. Zjistěte si předem, co z areálu zbylo. Ve vstupních údajích o tom nic nemáme. Místo je dobré brát jako připomínku. Památky mizely i v druhé polovině dvacátého století.

Zámek už nestojí, takže si ho musíte představit. Podle popisu šlo o rozlehlou jednopatrovou budovu se třemi křídly. Uprostřed severního průčelí stála vysoká čtyřpatrová věž. Její přízemí mělo křížovou klenbu a okénko pro vrátného.

Stavitelem byl podle tradice Maxmilián Arnošt Hornek. Větší opravy později zařídil Arnošt Ignác Fučíkovský ze Zeleného Dvora. Poslední majitelé z rodů Richlých a Steinbachů doplnili zimní zahradu a skleníky.

Pak přišel úpadek. V květnu 1945 vnikli do zámku vojáci Rudé armády a zámek vyrabovali. Dne 17. května 1949 ho převzal stát a svěřil ho ředitelství Státních statků v Jihlavě. Nový správce údržbu zanedbával. V roce 1971 se zřítilo věžní schodiště a propadla se střecha věže. V roce 1973 se zbořil kamenný taras a pět zděných sloupů. Dne 11. dubna 1985 se zřítila část obvodní zdi.

V roce 1986 zámek postupně srovnali se zemí. Státní statek Jihlava za demolici zaplatil 800 000 Kčs.

Příběh pamětníků dodnes připomíná, že lidé v Mirošově poznávali věci ze zámku v cizích domácích. Eugenie Steinbachová prý objevila i své svatební příbory na cizím stole.