Zámek Nové Veselí: bývalá tvrz na Vysočině

Zámek Nové Veselí je zastávka pro ty, které zajímá, jak se z malé tvrze stala budova s proměnlivým osudem. V jednom objektu se potkává renesance, baroko a příběh majitelů, kteří se v něm střídali: šlechtična, rod Berků z Dubé, žďárský klášter i místní mlynář.

Zajímavý je i dnešní stav. Objekt je rozdělen na čtyři samostatná čísla popisná. Jedna z menších částí, čp. 123, patří Miloši Zemanovi, bývalému premiérovi a třetímu českému prezidentovi. To osloví hlavně ty, kdo rádi sledují místa spojená se současnými dějinami.

Zámek je chráněn jako kulturní památka, takže ho ocení milovníci historie menších sídel. Hodí se jako zastavení při výletu po okolí. V dosahu je rozhledna, několik muzeí, další zámky i klášter ve Žďáru nad Sázavou.

Počítejte s tím, že nejde o velkou reprezentativní rezidenci. Je to spíš zastavení pro zvídavé, kteří si chtějí přečíst příběh místa přímo na místě.

Zámek najdete v ulici Na Zámku v Novém Veselí. Místní ho znají i jako tvrz, protože právě tvrz stála na tomto místě jako první. Nejstarší písemná zmínka o ní pochází z roku 1447.

Později tvrz získala Alena Meziříčská z Lomnice. V roce 1564 ji nechala přestavět na renesanční zámek. Roku 1596 přešel do vlastnictví Berků z Dubé. Ti v něm ubytovali úředníky a část budovy sloužila jako hospodářské zázemí.

V roce 1709 zámek koupil klášter ve Žďáru nad Sázavou. Okolo roku 1730 pak proběhla barokní přestavba. Když byl klášter zrušen, připadl zámek v roce 1784 moravskému náboženskému fondu. Dlouho mu ale nezůstal. Už v roce 1793 ho v dražbě odkoupil místní mlynář.

Z té doby se datuje i rozdělení objektu na čtyři samostatná čísla popisná. Dodnes tak nejde o jednu celistvou budovu s jediným majitelem. Jedna z menších částí, čp. 123, patří Miloši Zemanovi.

Na místě tedy uvidíte památku, která prošla rukama šlechty, církve i měšťana. Jako kulturní památka patří k historickému obrazu Nového Veselí. Vyplatí se vzít si s sebou informace o historii, protože příběh majitelů je hlavní téma tohoto místa.