Zámek Rudolec: renesanční zámek na Vysočině

Zámek Rudolec osloví ty, kdo rádi sledují proměny šlechtických panství. Ze staré tvrze vznikl renesanční zámek. Pak přišla konfiskace po stavovském povstání a dlouhá doba pod rodem Collaltů.

Zmínky o zámku sahají do 2. poloviny 15. století. V roce 1480 ho vlastnili Šabartové z Rudolce. Později ho přestavěl Jan Rafael Chroustenský z Malovar.

Počítejte s tím, že dovnitř se nepodíváte. Zámek není přístupný veřejnosti a chátrá. Hodí se proto spíš pro milovníky památek, kteří chtějí budovu vidět zvenku a znají její příběh. Dává smysl i těm, kdo na Vysočině objíždějí zámky a hledají zastávku mezi dalšími cíli.

Nejlépe ho spojte s výletem do okolí. Nejblíž jsou zámek Černá, rozhledna Rosička a zámek Nové Veselí. Další zámek a několik muzeí najdete v Polné.

Uvidíte čtyřkřídlou patrovou budovu. V přízemí ji zdobí pilířovitá arkáda. V prvním poschodí vede otevřená arkádová chodba.

Zámek stojí v obci Rudolec. Vznikl přestavbou původní tvrze na renesanční sídlo. Stavitelem byl Jan Rafael Chroustenský z Malovar. Statek získal po smrti otce Václava. Žil tu s manželkou, děti neměli. V roce 1597 sepsal závěť a dědicem určil Jana, syna Petra Rafaela.

Dědic o majetek přišel v roce 1620 konfiskací. Panství Německý Rudolec s Černou pak v roce 1622 získal za 68 000 moravských tolarů Rambald XII. z Collalto. Svou poslední vůlí z roku 1633 spojil brtnické a rudolecké panství ve fideikomis. Collaltové zámek drželi další staletí.

Při pozemkové reformě jim ho zabavili. Koupil ho statkář Ladislav Růžička z Černé u Měřína. Chtěl v něm zřídit letní sídlo pro turisty a návštěvníky Horácka.

Dnes je situace jiná. Majitel zemřel v 90. letech 20. století, zámek se neotevírá veřejnosti a chátrá. Naposledy sloužil jako rehabilitační centrum Zámek Zdraví Rudolec.

U zámku zůstaly zbytky anglického parku. Založili ho v 19. století. Návštěva tak znamená spíš prohlídku z venku a představu, jak místo fungovalo v minulosti.