Zřícenina hradu Ronov nad Sázavou u Přibyslavi

Ronov je místo pro ty, kdo mají rádi příběhy za zdmi. Hrad založili páni z Ronova, příbuzní Lichtenburků. Původně měl hlídat obchodní stezku mezi Německým Brodem a Žďárem nad Sázavou.

Zajímavý je rok 1424. Husité hrad oblehli a dobyli. Tažení se účastnil Jan Žižka, který o čtyři dny později zemřel v nedalekém Žižkově Poli. Ronov byl nejspíš posledním místem, které dobyl.

Hodí se pro milovníky historie, kteří chtějí vidět zříceninu bez vstupného a bez front. Hrad je volně přístupný. Stojí ale na soukromém pozemku, který slouží jako obora. Chovejte se tu proto ohleduplně.

Výlet snadno spojíte s okolím. Hned vedle je zámek Ronov nad Sázavou. V Přibyslavi najdete další hrad, zámek i muzea.

Čeká vás zřícenina hradu v Kraji Vysočina, ve volně přístupném areálu. Pozemek je soukromý a funguje jako obora. Počítejte s tím, že jde o památku, ke které vás nic nepovede a nic nevysvětlí.

Při procházce si připomeňte, co se tu odehrálo. Hrad vznikl na začátku 14. století. První písemná zmínka pochází z roku 1329. Smil z Ronova se podle hradu psal jako první. Název vychází z ostrve v erbu pánů z Ronova.

Hrad vznikl v době kolonizace horního Posázaví. Lákala ji bohatá ložiska stříbra. V roce 1381 tu založili kapli Nanebevzetí Panny Marie. K hradnímu kaplanství patřila ves Čachotín.

Zlom přišel 7. října 1424. Husité hrad oblehli, dobyli a vážně poškodili. Pán hradu Čeněk z Letovic a Ronova zřejmě padl. Rozsáhlé panství se rozpadlo. Letovice Ronovští už nikdy nezískali zpět.

Hrad ale zůstal obyvatelný. Čeněk Hlaváč z Ronova, poslední z původního rodu, ho nejspíš roku 1434 prodal. Panství pak získal Hynce Ptáček z Pirkštejna. V 16. století byl hrad opuštěn.