Zámek Milotice: barokní areál na jižní Moravě

Milotice patří mezi nejlépe dochované barokní areály v České republice. Od 18. století tu nedošlo k výraznějším stavebním úpravám. Budovy i zahradní architektura proto zůstaly v podobě, kterou jim dali Serényiové.

Zámek zaujme vás, kdo rádi čtete v kamenech dějiny. Začínal jako vodní tvrz ze 14. století. Pak z ní vznikl renesanční zámek a nakonec vrcholně barokní sídlo.

Příběh panství je pestrý. Vystřídali se tu páni z Ronova, husité pod pány z Moravan, Zástřizlové, Žerotínové i Seilernové. Krátce panství držel také Albrecht z Valdštejna. Po roce 1945 tu byla škola pro ruské důstojníky a v 50. letech zemědělské učiliště. Veřejnosti se zámek otevřel v roce 1974.

Hodí se pro milovníky architektury, historie a zahradního umění. Aktuální informace o návštěvě hledejte na webu zámku.

Kolem zámku vede vodní příkop. Je to jediná stopa po vodní tvrzi, která na tomto místě stála už ve 14. století. Mezi lety 1586 a 1596 ji Bernard Ludvík Tovar přestavěl na jednopatrový renesanční zámek. V sedmdesátých letech 17. století dostal další patro a čtyři nárožní věže.

Dnešní vzhled vznikl za Karla Antonína Serényiho. Přestavby proběhly v letech 1719–1725 a 1738–1743. Při druhé z nich získal zámek oválný čestný dvůr.

Kdo zámek navrhl, se dodnes spolehlivě neví. Zmiňují se Domenico Martinelli, Johann Bernard Fischer z Erlachu, Antonio Salla a Christian Alexander Oedtl. S druhou fází se nejnověji spojuje brněnský stavitel František Benedikt Klíčník. Stavby v letech 1723–1743 provedl hodonínský zednický mistr Martin Pahnost.

K zámku patří i okrasná zahrada. První zmínka o ní pochází z roku 1637.

Zámek měl také pohnuté 20. století. Rod Seilernů ho vlastnil od roku 1888 do roku 1945, kdy ho stát zabavil. Počátkem 60. let se uvažovalo, že areál přestaví pro zemědělské družstvo. Místo toho začala v druhé polovině 60. let rekonstrukce exteriérů i interiérů. Dnes zámek patří státu.