Zámek Kyjov: renesanční sídlo vlastivědného muzea

Zámek Kyjov je zřejmě nejstarší dochovaná budova ve městě. Navštívíte ho kvůli třem věcem: renesančnímu jádru, výzdobě fasád a muzeu uvnitř.

Hodí se vám, pokud rádi poznáváte historii měst a regionů. Příběh zámku je totiž příběhem Kyjova. Statek patřil klášteru Hradisko, pak šlechticům a v roce 1548 se město vykoupilo z poddanství. Zámek přešel do rukou města a zůstal v nich.

Zaujme vás také, pokud vás baví architektura. Fasády mají sgrafitovou bosáž a malované výjevy z dějin města. Vytvořil je malíř Jano Köhler v roce 1911.

Zámek je chráněná kulturní památka. Leží v centru, takže návštěvu snadno spojíte s procházkou po náměstí. Vlastivědné muzeum tu sídlí od let 1926–1928.

Zámek stojí pod svahem, východně od Masarykova náměstí. Je to jednopatrová budova přibližně obdélného půdorysu. Fasády mají hladkou omítku a zdobí je sgrafita. Malby na nich ukazují výjevy z dějin města.

Uvnitř si všimněte rozdílu mezi podlažími. Přízemní místnosti mají většinou valeně zaklenuté stropy. V patře jsou stropy ploché. Interiéry se v minulosti upravovaly v raně i pozdně barokním stylu.

Prohlídka patří Vlastivědnému muzeu. To se do zámku přesunulo v letech 1926–1928 a sídlí tu dodnes. Na jihovýchodní straně navazuje novější jednopatrový objekt z roku 2010.

Budova má pestrou minulost. Postavil ji kolem roku 1540 Jan Kuna z Kunštátu na svahu pod kostelem, poblíž zbytků starší tvrze. Ta zanikla před polovinou 16. století. Zámek pravděpodobně sloužil jako fara, kasárna, nemocnice nebo škola. Bydleli v něm i městští služebníci a důstojníci městské posádky.

V roce 1636 zámek zčásti vyhořel. Poté ho opravili a částečně přestavěli. Při rekonstrukci v roce 2018 našli archeologové nález, který připouští, že tu stála stavba už koncem 15. století.