Zámek Hodonín: sídlo Masarykova muzea u Staré Moravy

Zámek spojuje dvě témata: historii hodonínského panství a příběh prvního československého prezidenta. Od roku 1997 tu stojí expozice o Tomáši Garrigueovi Masarykovi a jeho rodišti Hodonínu. Přijeďte, pokud vás zajímá, odkud Masaryk pocházel a jak město žilo.

Místo má vrstevnatou minulost. Stával tu bratrský sbor, po něm renesanční lovecký zámeček z let 1643–1644. Po požáru v roce 1746 ho přestavěli barokně a zvýšili o patro. Později v něm sídlila správa habsburského velkostatku.

Hodí se pro milovníky dějin, školní skupiny i ty, kdo rádi čtou architekturu budov. Zámek je kulturní památka, zapsaná od roku 1964. Stojí u ramene Stará Morava, takže ho snadno spojíte s procházkou městem. V okolí najdete další muzeum, galerii i zoologickou zahradu.

Uvidíte jednopatrovou trojkřídlou budovu u vodního toku Stará Morava. Hlavní jižní křídlo se průčelím otevírá k řece. Kolmo na něj navazují dvě boční křídla a nejsou souměrná. Západní je přibližně o polovinu kratší než východní.

Celý areál obepíná ohradní zeď. Na severu v ní stojí barokní vstupní brána. Vede na nepravidelné nádvoří mezi křídly. Vstupy do budovy jsou právě odtud.

Pozornému oku neujdou fasády. V přízemí je dělí pásová rustika, v patře mají vpadlé výplně. Okna v přízemí lemují profilované šambrány s klenákem. Okna v patře mají parapetní a nadokenní římsy. Uvnitř mají místnosti v přízemí valenou klenbu s výsečemi. V patře jsou ploché stropy.

Hlavním důvodem návštěvy je expozice o Tomáši Garrigueovi Masarykovi a Hodonínu. Zámek patří Masarykovu muzeu od roku 1982. Generální rekonstrukce budovy proběhla v letech 1990–1996 a expozice se otevřela o rok později.

Počítejte s tím, že okolí je městské. Těsně u zámku vede na západě silnice I/51 směrem na Slovensko. Na východě stojí panelové domy malého sídliště ze 70. let 20. století. Stojí v místě zaniklé židovské čtvrti, kde dnes leží náměstí Osvobození.