Kristin Hrádek – lovecký zámeček u Děčína

Kristin Hrádek stojí v lesích u německé hranice. Hrabě Jan Josef z Thun-Hohensteinu ho nechal postavit v letech 1734–1735 a pojmenoval ho po své první manželce Marii Kristýně z Hohenzollernu.

Zajímavý je jeho příběh. Zámeček sloužil jako zázemí pro lovce na děčínském panství. Ve druhé polovině 19. století sem jezdili Schwarzenbergové, Lobkovicové, Nosticové a baron Ringhoffer. Objevovali se tu i Habsburkové, například korunní princ Rudolf a František Ferdinand d’Este.

Po roce 1945 zámeček vyrabovali Vlasovci. Pak ležel v hraničním pásmu a chátral.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny šlechty a pohraničí. Hodí se i vám, kdo chcete spojit procházku po lesích děčínského panství s ubytováním nebo jídlem. Zámeček se totiž v devadesátých letech 20. století upravil právě pro ubytovací a restaurační provoz.

Přijdete k barokní stavbě uprostřed lesů děčínského panství. Ty se kdysi táhly od Tisé a Děčínského Sněžníku až k Labi. Zámeček vyrostl na místě zvaném Hühnerhügel. Německy se mu říká Christianenburg.

Komplex původně tvořily tři objekty: lesovna, hájovna a dům k ubytování dělníků. Zpráva z roku 1767 uvádí, že tu hrabě zřídil místo strážce hranic. Pankrác Müller hlídal hranici se Saskem, chránil lesy před zloději a dohlížel i na zámeček.

Osudy místa se měnily. V první polovině 19. století lovy utichly. František Antonín Thun-Hohenstein tehdy podporoval školství, průmysl a moderní hospodaření. Ve druhé polovině století se lovy vrátily za Františka Thuna. Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století sloužil zámeček jako letní sídlo.

Thun-Hohensteinové ho drželi do roku 1945. Pak připadl státním lesům. Po roce 1948 plány na opravy zhatilo hraniční pásmo a objekty chátraly. V sedmdesátých letech proběhla částečná renovace. Hlavní rekonstrukce přišla v devadesátých letech a přinesla ubytovací a restaurační zařízení. V roce 2009 zámeček od Lesů ČR koupila společnost Kristin hrádek. Aktuální nabídku najdete na webu kristinhradek.cz.