Zámek Libouchec u Ústí nad Labem

Libouchec není vyleštěná památka. Je to zámek, který majitel postupně opravuje. Jeho dějiny vedou od gotické tvrze přes renesanci a požár až k státnímu statku.

Přijeďte, pokud vás baví příběhy z dějin. Zámek založil po roce 1579 Günter z Bünau. Jeho potomkům patřila ves do roku 1628. Tehdy Rudolf starší z Bünau prodal panství Kryštofu Šimonovi z Thunu za 73 tisíc rýnských zlatých a odešel ze země. V roce 1631 se páni z Bünau na krátký čas vrátili s vpádem saských vojsk.

Hodí se i těm, které zajímá architektura. Zachovaly se tu klenby, osmiboká věž a dvě ozdobné konzole po pavlači.

Počítejte s tím, že zámek není veřejně přístupný. Majitel, společnost Polesí Střekov, ale umožňuje prohlídky i společenské akce. Od roku 1989 je zámek kulturní památkou.

Zámek stojí na okraji střední části obce. Je to dvoukřídlá jednopatrová budova v severozápadním nároží poplužního dvora. Už z toho poznáte, že sloužil jako hospodářské i panské sídlo.

Uvnitř si všimněte kleneb. Sklepy jižního křídla jsou zaklenuté valeně. V přízemí obou křídel jsou křížové klenby. Pokoje v patře mají ploché stropy. Vedla k nim chodba. Na jednom jejím konci ústila pavlač, na druhém schodiště z mladší osmiboké věže.

Obě křídla spojovala v patře pavlač. Zbyly z ní dvě ozdobné konzole.

Zámek měl předchůdce. Byla jím gotická tvrz, o které se nedochovaly písemné zprávy. Předpokládá se, že vznikla ve čtrnáctém století za Vartenberků. Stála na místě domu čp. 175. Když se Libouchec připojil k děčínskému panství, tvrz přestala sloužit a zpustla. Tvrziště zaniklo až v sedmdesátých letech dvacátého století.

Další zlom přišel roku 1872, kdy zámek vyhořel. Po rekonstrukci sloužil k bydlení a hospodaření. Ve druhé polovině dvacátého století tu hospodařil státní statek. Od roku 2003 patří zámek společnosti Polesí Střekov, která ho opravuje a nabízí prohlídky.