Zámek Bynov v Děčíně

Bynov není velkolepá rezidence. Začínal jako skromné sídlo o třech světnicích, komorách a dvou sklepích. Postavil ho po roce 1591 Günter z Bünau. Později v něm bydleli lesník a úředníci, po roce 1835 tu byla tkalcovna. Ve druhé polovině dvacátého století ho využíval Lesní závod v Děčíně.

Hodí se vám, když vás zajímá, jak se šlechtická sídla měnila podle doby. Jeho příběh je spojený s hospodářským dvorem, s děčínským panstvím a s rodem Thunů.

Ocení ho milovníci architektury. V průčelí staršího křídla se dochoval renesanční kamenný portál. Zajímavý je i osud rytířů z Bünau. Byli protestanti, po bitvě na Bílé hoře odmítli přestoupit ke katolictví a roku 1628 museli odejít ze země.

Návštěvu snadno spojíte s dalšími místy v Děčíně. Zoo, děčínský zámek i další zámky leží v okruhu několika kilometrů.

Uvidíte jednopatrovou zámeckou budovu na obdélném půdorysu. Později k ní přistavěli příčné severní křídlo s mansardovou střechou. Rozdíl mezi starší a mladší částí je znát na první pohled.

Nejcennějším detailem je renesanční kamenný portál v průčelí staršího křídla. Má bohatě profilované ostění, nástavec se znaky a niky po stranách. Uvnitř je schodiště a chodba zaklenutá valenou klenbou s lunetami.

Zámek leží v děčínské části, která se jmenuje stejně. Stojí na levém břehu Jílovského potoka. Už v roce 1572 tu Günter z Bünau založil hospodářský dvůr. Po dělení děčínského panstv�� připadl Bynov roku 1591 jeho stejnojmennému synovi. Ten si tu postavil zámek, dokončený nejspíše roku 1605.

Dějiny místa jsou pestré. Bynov se na čas stal součástí šenštejnského panství, v roce 1626 byl opět samostatným statkem. Po odchodu rytířů z Bünau v roce 1628 koupil majetek Kryštof Šimon Thun. Od roku 1671 patřilo bynovské panství trvale k děčínskému fideikomisu.

Představte si tedy spíš prostou panskou stavbu než pohádkový zámek. Právě v tom je její půvab: je vidět, k čemu sloužila v různých stoletích.